Blackhawks vyřadili dres #3
Chicago v noci na čtvrtek před začátkem utkání proti Bostonu uctilo dvě ze svých slavných osobností, když na počest obránců Pierra Pilota a Keitha Magnusona vyvěsilo dres č. 3. Od této chvíle tak nikdo nebude moci za Blackhawks s tímto číslem oficiálně nastoupit.
Již dříve klub vyřadil pětici čísel: 1 a 35 pro brankáře Glenna Halla a Tony Esposita a 9, 18 a 21 pro útočníky Bobbyho Hulla, Denise Savarda a Stana Mikitu. Pilote a Magnuson jsou prvními oceněnými obránci a zároveň je to poprvé, kdy Blackhawks vyřadili jedno číslo hned dvojici hráčů.
„Rád vidím, že jsou oceněni obránci, protože těm se často takové pocty nedostává,“ vyjádřil svou spokojenost kouč Joel Quenneville. „Je pěkné, když se vzpomene také na obránce, kteří nebývají tolik vidět,“ přidal se zadák Duncan Keith.
V osobách Pilota a Magnusona Hawks ocenili dva velice rozdílné hokejisty. Zatímco Pilote patřil k největším hvězdám ligy v 60. letech, Magnuson od dvě desetileté později více než svou dovedností zaujal zarputilostí a po konci kariéry též velkou angažovaností v záležitostec bývalých hráčů. Pilote si emotivní ocenění na ledě se svou rodinou viditelně užíval, Magnuson, který před 5 lety tragicky zahynul při autonehodě, se bohužel pocty osobně nedočkal.
„V tuto chvíli doplníme dva z našich defenzivních velikánů do hokejového panteonu Blackhawks,“ řekl majitel klubu Rocky Wirtz. „Vím, že Keith se na nás dnes dívá, ale tentokrát to není z trestné lavice.“
Magnuson nebyl zrovna vynikající hokejista, neohroženě se ale znovu a znovu pouštěl do bitek, které většnou prohrál. Mimo led byl ale oblíbencem fanoušků a jeho oddanost týmu se později projevila při organizaci veteránských akcí Blackhawks.
„Vejít do místnosti, kde byl Keith Magnuson, bylo stejné jaké byste vkročili do pokoje k Santa Clausovi,“ vzpomíná komentátor Pat Foley. „Byl ambasadorem Blackhawks předtím než vůbec nejací ambasadorři vznikli.“
„Vždy, když se naše rodina podívá na #3 pod stropem, vzpomeneme si, co pro mého otce znamenalo, že patřil k Blackhawks,“ hovořil 31letý Kevin Magnuson.
Také 77letý Pilote měl z ocenění obrovskou radost. „Ve svém životě jsem obdržel několik cen, ale touto jsem skutečně poctěn,“ řekl.
V případě Pilota je třeba poznamenat, že hráč jeho kalibru by si vyřazení svého čísla zasloužil již dříve. V závěru kariéry se ale s klubem moc nepohodl, rok ještě odehrál v Torontu a pro rozpory s Billem Wirtzem se na klubových akcích neobjevoval. Na rozdíl od legend, které přijaly pozici ambasadorů v minulé sezoně, ale v tento večer během svých řečí o dlouhém odloučení nemluvil, pouze děkoval a vyjadřoval svou radost a hrdost nad oceněním.
Pilote byl řízný obránce, přesto se do historie zapsal jako jeden z prvních ofenzivních obránců, který ohromil NHL ještě před příchodem Bobbyho Orra. Byl jednou z ústředních osobností týmu, který získal v roce 1961 poslední Stanley Cup v historii klubu.
Slavnostního ceremoniálu se vedle Mikity, Hulla a Esposita zúčastnil také Denis Savard, který nedlouho poté oficiálně přijal nabídku zůstat u týmu jako ambasador. Oslava trvala o 12 minut déle než bylo původně v plánu a Blackhawks tak zaplatí možná až 100tisícovou pokutu. Tým sice požádal o odložení začátku utkání o pár dalších minut, Bruins ale údajně odmítli. Loňské slavnosti na počest Mikity a Hulla se ostatně také protáhly nad plán a Hawks museli zaplatit pokuty.
„Vždy je dobré si připomenout, pro koho hrajeme,“ řekl kapitán Jonathan Toews. „Vždy je dobré si vzpomenout na hráče, kteří tu v šatně byli před námi.“
„Je to dvojice hráčů, která reprezentovala tento klub se spoustou hrdosti a tradice, je to velice zasloužené,“ pověděl trenér Quenneville. „Měl by to být zvláštní večer.“
V duelu dvou vynikajících gólmanů se nakonec radoval Tim Thomas z Bostonu. Bruins dostal do vedení Marco Sturm, za domácí srovnal Jonathan Toews. V prodloužení neuspěl v tresném střílení Patrick Sharp a Boston nakonec zvítězil na nájezdy.