Hodnocení hráčů v letošní sezoně

Ročník 2008/2009 byl v noci na sobotu uzavřen v okamžiku, kdy Craig Adams a další hráči Pittsburghu zvedali nad hlavu Stanley Cup, je tak na místě oznámkovat letošní výkony hokejistů Blachawks. Hráči mají v týmu odlišné úlohy a každý má jiný strop dovedností, přesto jsme se snažili o co nejobjektivnější hodnocení.

3- Craig Adams

Craig Adams letos za Chicago odehrál jen 36 utkání než posílil Pittsburgh, se kterým poté získal Stanley Cup. Ve čtvrté formaci toho moc nezkazil, ale také nnoho neukázal. Mluvilo se ale o tom, že má dobrý vliv na nováčky v kabině, a byl užitečný v oslabení.

2- Cam Barker

V průběhu sezony se zlepšoval, má za sebou celkově vydařenou sezonu. V 68 utkáních nasbíral 40 bodů a konečně se začal projevovat jako obránce, kterého si Blackhawks mysleli, že na draftu 2003 získali. Podobně jako ostatní obránci zvládl výborně první dvě série playoff, proti Detroitu se pak ale projevilo jeho horší bruslení. Musí zlepšit poziční hru ve vlastní třetině, jinak ale letos příjemně potěšil.

1- Dave Bolland

Společně s Martinem Havlátem a Andrew Laddem vytvořil sehraný útok, který nejenže bránil nejlepší hráče soupeře, ale zároveň sám dokázal skóroval. Bolland v 81 utkáních nasbíral 47 bodů a připsal si +19. Často byl využíván na oslabení. V letošní sezoně dostal více prostoru než se asi původně předpokládalo, poradil si s tím ale velice dobře. V playoff nasbíral 12 bodů v 17 utkáních a zlepšenou produktivitu snad projeví i v příštím ročníku.

3- Troy Brouwer

V 69 zápasech sice nasbíral 26 bodů, hodně času ale odehrál s kvalitními spoluhráči a dalo by se čekat více. V playoff pak společně s Dustinem Byfuglienem patřil mezi lídry Hawks v počtu bodyčeků, opět ale v zakončení moc nezářil. V průběhu sezony odváděl dobrou práci, zatím ale neprokázal takové ofenzivní dovednosti jako v AHL. V playoff už sice netrávil na ledě tolik času, přesto jsou pouhé dvě přihrávky tristní bilancí.

2- Adam Burish

Ve čtvrté formaci odváděl užitečnou práci, hrál hodně v oslabení a na ledě sršel energií. Nedostatek šikovností nahrazuje nasazením a při forčekingu těží se slušného bruslení. V playoff svou výkonnost ještě zlepšil, zároveň se ale někdy nechával zbytečn vyloučit.

3 Dustin Byfuglien

V průběhu sezony se jeho forma zlepšovala, podobně jako u Cama Barkera pak gradovala v prvních dvou kolech playoff, když odvedl vynikající práci na brankovištích Miikky Kiprusoffa a Roberta Luonga. V průběhu roku ale hrál často bez náboje, málo využíval svých tělesných dispozic a na ledě býval neviditelný. Pro tým je přínosem nejen jsou silovou hrou, ale také vynikající střelou. Po většinu sezony však nehrál tak důrazně, jak by mohl, a přestože střílel často, v zakončení nebyl příliš efektivní. V 77 zápasech nasbíral 31 bodů.

3- Brian Campbell

Po podpisu lukrativní smlouvy mu, jak ostatně sám přiznal, nějaký čas trvalo než se vypořádal s faktem, že je nejlépe placeným hráčem mužstva a hodně se tak na něj spoléhá. Campbell sice v 82 utkáních nasbíral velice pěkných 52 bodů, v playoff pak přidal dalších 10, nicméně jeho časté chyby v obranné činnosti tato čísla degradují. Ze zadních řad se snažil tvořit hru a zavážet puk do třetiny, zdaleka ne vždy byl ale pochopem spoluhráči. Také se od něho čekala lepší střelba. Není Campbellova chyba, že má tak vysoký plat, přesto lze těžko hodnotit letošní sezonu za v jeho podání vydařenou. Postupně se sice zlepšoval a v playoff hrál většinou solidně, celkově vzato ale ve vlastní třetině tápal a směrem dopředu to dokázal nahradit jen částečně.

2- Ben Eager

Jedno z mnoha příjemných překvapení. Eager zaskakoval v případě potřeby v prvních třech útocích, jinak ale většinu času strávil ve čtvrté formaci. Přesto přispěl vedle důrazné hry také 11 brankami. Svůj přínos mužstvu ale trochu znehodnotil hloupými vyloučeními, když se místo bitky uchyloval k nefér zákrokům. Těžko ovšem soudit nakolik je takové prostě v NHL prostředí a nakolik je to jen jeho vlastní iniciativa.

3 Colin Fraser

Nečekaně si v kempu vybojoval místo v sestavě a nevedl si vůbec špatně. V 81 zápasech nasbíral 17 bodů, mezi Eagerem a Burishem dokázal vnést do hry jistkru. V playoff už se sice pro něho místo v kádru většinou nenašlo, když se ale dostal na led, působil velice živým dojmem. Podobně jako Burish dohání nedostatek talentu bojovností a snahou.

1 Martin Havlát

Možná je to zaujaté hodnocení, těžko však sezonu Martina Havláta oznámkovat jinak než na výbornou. Se 77 body byl nejproduktivnějším hráčem Blackhawks, stejně tak vedl klubové bodování v playoff s nasbíranými 15 body. Po delší době se těšil pevnému zdraví a nejen že často nastupoval proti hvězdám soupeře, sám dokázal bodovat často a v důležitých chvílích. Jako jeden z tahounů mužstva měl sice pomalejší rozjezd, brzy ale těžil z toho, že soupeři věnovali větší pozornost Patricku Kaneovi a Jonathanu Toewsovi, a patřil tak mezi nejvýraznější postavy týmu.

2- Niklas Hjalmarsson

V základní části stihl po výměně Jamese Wisniewskiho jen 21 utkání, přesto se v NHL neztratil v playoff pak odváděl velice slušné výkony. Jeho poziční hra sice není bezchybná, potřebuje zesílit a směrem dopředu byl zatím nulový, přesto se v obtížné situaci prosadil více než dobře.

3- Cristobal Huet

Statistiky nemá o tolik horší než Khabibulin, v průběhu sezony se z něj ale stal pouhý náhradník. V brance nepůsobil jistě, inkasoval dost laciných gólů. Dojem si alespoň trochu napravil vydařeným výkonem v posledním utkání sezony, jinak ale prožil neúspěšnou sezonu.

3 Aaron Johnson

Úvod sezony mu vyšel skvěle, dobře podporoval útok a sbíral plusové body. Po zranění už ale nedokázal najít ztracenou formu, do sestavy se dostával sporadicky a nehrál dobře. Pokud už dostal příležitost, nepodal takový výkon, aby si opět vybojoval stabilnější místo. Ve 38 duelech nastřádal 8 bodů a +19.

2 Patrick Kane

V 80 utkáních nasbíral 70 bodů. Po střetu s Danem Clearym v jednom z utkání s Detroitem si poranil kotník a na nějaký čas byl jeho přínos mužstvu o dost umenšen. V playoff zaznamenal 9 branek, celkem 14 bodů a -9. V ofenzívě je vynikající a přestože si prošel obdobím, kdy mu mnoho nevycházelo, pořád má za sebou poměrně produktivní ročník. V obraně se nepřetrhne a i když by bylo nefér očekávat, že se aktivněji zapojí do defenzívy, hlavně v playoff bylo znát, když to směrem dozadu vypustil. Pokud má práci ve vlastní třetině i nadále příležitostně flákat, bude muset přidat ještě více bodů.

1 Duncan Keith

V 77 zápasech zaznamenal 44 bodů a +33. Tradičně nastupoval proti nejlepším hráčům soupeře a první obranné dvojici na oslabení. V průběhu sezony podával vyrovnané, jisté výkony a i když v playoff díky chřipce působil unaveně, má za sebou další výbornou sezonu. Znovu potvrdil, že je hlavním pilířem chicagské obrany.

2 Nikolai Khabibulin

Blackhawks se ostříleného veterána chtěli před sezonou zbavit, nakonec si ale získat pozici brankářské jedničky a předváděl výkony, pro které ho Chicago před několika roky přivedlo. V playoff sice nebyl bezchybný, představoval ale základní stavební kámen k postupu do finále Západní konference. Těžko soudit, zda-li ho k lepším výkonům přiměl fakt, že hraje o nový kontrakt, nebo kvalitnější konkurence. Tak jako tak má za sebou nejpovedenější sezonu v chicagském dresu.

2- Andrew Ladd

Pokud hrál v jednom útoku s Bollandem a Havlátam, byl Ladd velice platným hráčem. Ve chvílích, kdy se tato formace rozdělila, šla jeho forma trochu dolů. Nejefektivnější je, když hraje jednodušše a tvrdou prací pomáhá svým spoluhráčům. Jakmile má začít přemýšlet a tvořit, tolik se mu už nedaří. V playoff zaznamenal jen 4 body a ačkoliv nehrál zle, mohlo to být lepší.

4 Samuel Pählsson

V Chicagu odehrál jen 13 utkání základní části, když se po výměně vracel po mononukleóze, v playoff pak nastupoval se zraněným ramenem. Jeho produktivita byla minimální a i když byl užitečný v oslabení, asi si od něho Hawks slibovali více. Pählsson bohužel nebyl ani na chvíli 100% fit, aby se na něho mohlo mužstvo spolehnout při bránění hvězd soupeře. Do týmu přesto přinesl zkušenost a alespoň při pohledu zvěnší se zdálo, že je pro mladší hráče dobrým vzorem a vůdcem.

1 Brent Seabrook

Série s Detroitem mu stejně jako mnohým dalším prostě nevyšla, nejen že byli hráči soupeře lepší, sám udělal několik zbytečných chyb. Jinak má za sebou ale skvělou sezonu, byl spolehlivý pozičně, pohotový, důrazný a stále v pozoru. Vyvaroval se výkyvů ve výkonnosti a ve dvojici s Keithem znamenal jistotu v zadních řadách Hawks. V 82 utkáních nastřádal 26 bodů, v playoff přidal rovnou dalších 12.

1- Patrick Sharp

V 61 utkáních nasbíral 44 bodů. Pro zranění kolene sice vynechal řadu utkání, po návratu ale jako by pauza skoro ani nebyla znát. Na nějakou dobu sice jeho produktivita trochu povadla, v playoff však znovu patřil se 7 brankami k nejnebezpečnějším hráčům. Zadáci soupeře mu nevěnují největší pozornost, Sharp je přesto stále hrozbou pro jejich branku. V playoff byl v některých chvílích zařazen do formace s Eagerem a Burishem a právě díky němu tak Blackhawks získali další lajnu schopnou vytvořit si a proměňovat gólové příležitosti. Pro Chicago je to jeden z klíčových tahounů ofenzívy a zároveň je platný celoplošně.

3- Brent Sopel

Odehrál jen 23 utkání, během kterých neoplýval zrovna jistotou. Za Blackhawks odehrál řadu vydařených zápasů, žádný z nich však v letošním ročníku, kdy působil nepřesvědčivým dojmem.

2 Jonathan Toews

V 82 utkáních nasbíral 69 bodů. Po prvním sezoně a jako nový kapitán mužstva byl pod velkým tlakem, přesto si s tím poradil bez větších starostí. V průběhu sezony měl sice chvíle, kdy se mu moc nedařilo bodově, i tak byl ale se 34 góly nejlepším střelcem týmu. I když se mu třeba herně moc nevedlo, stále se snažil pracovat pro mužstvo a nepřízeň překonat. V playoff měl údajně zdravotní potíže s ramenem, i tak ale zaznamenal 13 bodů. Nebyla to skvělá sezona, špatná ale rozhodně ne.

1- Kris Versteeg

S 53 body v 78 utkáních velice příjemné překvapení. V nižší soutěži se již sice osvědčil, během své první celé sezony v NHL se ale prosadil nad očekávání rychle. Hawks se na něho mohli spolehnout v tom ohledu, že sobě i spoluhráčům dokáže šanci vypracovat. Zároveň se nebojí ostřejší hry a podával vyrovnané výkony. V playoff přidal 12 bodů. V sérii s Detroitem se ale snažil hodně na sebe, navíc nasbíral dost hloupých trestů. Jinak ale výborný rok.

2- Matt Walker

Další nečekané plus. Walker sice nezaplnil chybějící místo důrazného obránce bez výhrad, přesto byl užitečný. Směrem dopředu toho moc nevymyslel, výrazněji ale nechyboval. Ve vlastní třetině pak působil spolehlivě, přitvrdil, když bylo potřeba. Pravidelně však bylo znát, že má problémy s rychlejšími útočníky.

2- James Wisniewski

Wisniewsi byl v obraně Hawks velice platný svou ostrou hrou, tento element pak v zadních řadách dokázali Seabrook s Walkerem nahradit jen částečně. Oblíbený Wisniewski odehrál jen 31 utkání, ve kterých nasbíral 13 bodů, po zranění se mu už ale herně tolik nedařilo (i když v prvním utkání na rozehrání na farmě vstřelil hattrick), často si nedokázal poradit s rychlejšími protivníky. Před uzávěrkou přestupů byl vyměněn do Anaheimu.

Nehodnoceni Tim Brent, Corey Crawford, Jake Dowell, Jordan Hendry, Antti Niemi, Pascal Pelletier, Jack Skille

Všichni jmenovaní odehráli jen několik utkání. Nedostali mnoho prostoru a nijak výrazně na sebe neupozornili.