Výhled na draft 2012
Blackhawks letos vybírají z 18. příčky a pokud nedojde k výměně, předpokládáme, že sáhnou po některém ze silné skupiny obránců (k dispozici by mohli být např. Matt Finn, Derrick Pouliot nebo Slater Koekkoek). O tom, jak se bude 1. kolo draftu už za dva týdny vyvíjet a jaké možnosti bude Chicago mít, si můžete přečíst na následujících řádcích.
Letošní draft zřejmě nepřekvapí volbou na prvním místě, Edmonton nebo někdo jiný ukáže na ruského útočníka Naila Yakupova, dále lze ale těžko hádat, jakým směrem se výběr talentů bude ubírat. Vysoko hodnocena je celá řada ofenzivně založených obránců, mezi nimi pak třeba sice drobný ale nadaný útočník Teuvo Teräväinen, pohyblivý brankář Malcolm Subban nebo forvardi Mikhail Grigorenko s Alexem Galchenyukem. Oba posledně jmenovaní budou muset skauty navíc přesvědčit o tom, že draftovat ruského hráče není sázka do rizika a že mu prostě jen sledované playoff nevyšlo (Grigorenko) nebo že je v zdravotně v pořádku (Galchenyuk letos odehrál pouhé dva zápasy). Otazníky na svým zdravotním stavem se na testovaní fyzických schopností tento týden v Torontu snažil rozptýlit nejen Galchenyuk, ale také další letos vážně zranění obránci Morgan Rielly a Slater Koekkoek. Přes tyto nejasnosti, které přináší do vstupního draftu NHL tradiční napětí, lze poměrně jasně identifikovat cca 13 hráčů, kteří by měli postupně stanout na podiu jako první. Chicago letos vybírá z 18. příčky, pojďme se tedy nejprve podívat, kteří hráči Blackhawks zřejmě uniknou, pokud nedojde k výměně.
Edmonton by sice raději vybíral obránce, pokud ale svou volbu nevymění, těžko lze očekávat, že zvolí někoho jiného než dynamické křídlo ze Sarnie (OHL) Naila Yakupova. Ten svými schopnostmi jasně vyčnívá nad ostatními a vysloužil si srovnání třeba s Pavlem Burem nebo Alexem Ovechkinem. Yakupov má výrazný tah na branku a v zámoří zaujal ihned po sévm příchodu z Nizhnekamsku. V Sarnii během své první sezony nasbíral 101 bodů a teprve jako 5. nováček v posledních 15 letech OHL překonal stobodovou hranici. Letos stihl 42 zápasů, během kterých nasbíral 69 bodů (31+38) a 30 trestných minut. Do bránění se sice moc nezapojuje a někdy hraje příliš na sebe, to vše lze ale vzhledem k jeho dominantní hře dopředu pochopit. Yakupov sice nepatří k největším hokejistům v juniorské soutěži, má ale skvělé předpoklady k tomu, aby prožil v NHL zářnou kariéru.
Zdá se logické, že o první volbu bude usilovat Columbus, který jinak drží druhou příčku. Blue Jackets do nové sezony už asi nepřivede kapitán Rick Nash a nejen z marketingového hlediska by GM Scott Howson rád uvítal hráče s potenciálem superhvězdy, která přivede fanoušky do arény. Po Yakupovovi je dost možná druhým nejlepším hráčem na draftu obránce Ryan Murray, který už stihl reprezentovat Kanadu na letošním MS, a přestože by se Columbusu skvěle hodil, z reklamního pohledu by byl nepochybně Yakupov lepší volbou. Pokud se ale Jackets nepodaří s Edmontonem domluvit, měli by vsadit právě na všestranného obránce Murrayho. Ten hraje nejen výtečně dozadu, ale svou podporou ofenzívy dává vzpomenout třeba na Scotta Niedermayera. Letos v dresu Everettu (WHL) nasbíral 31 bodů (9+22) a 31 trestných minut v 46 utkáních a bezpochyby bude nejvýše draftovaným zadákem.
Dále si netroufáme předvídat jak budou volit zástupci Montréalu, Islanders, Toronta a dalších, nicméně v průběhu sezony většinou po jmenované dvojici následovali v hodnocení centři Alex Galchenyuk, Mikhail Grigorenko a Filip Forsberg (Evropská jednička podle CSS). Jak bylo řečeno výše, oba prvně jmenovaní útočníci nemají nic jistého, dále než na 13. místo by ale klesnout neměli. Galchenyuk se na testech ukázal ve velmi dobré formě a Grigorenko má ke své postavě tolik šikovnosti, že mu jistě některý z klubů slabší výkony v důležitých zápasech odpustí. Forsberg má oproti tomu místo mezi první pětkou téměř jisté a pokud neposílí Columbus nebo Islanders, jistě si jej pojistí jeden z kanadských týmů.
Galchenuyk je vysoký hráč se skvělým zakončením a citem pro hru. Rodák z Milwaukee před příchodem do Sarnie (OHL), kde vytvořil údernou dvojici s Yakupovem, působil v týmu Chicago Young Americans, a dříve díky otcově hokejové kariéře žil v Itálii nebo Německu. Letos kvůli vážnému zranění naskočil jen do dvou zápasů, nyní se ale zdá, že je v pořádku a na draftu by měl přijít brzy na řadu.
Grigorenko letos zářil v Québeku (QMJHL), když během 59 zápasů nastřílel 40 branek a na 45 přihrál. Playoff se mu ale už tolik nevydařilo a neustále musí odpovídat na dotazy, jestli neupřednostní návrat do Ruska a KHL oproti zámořské NHL. Grigorenko je ovšem natolik nadaný a urostlý, že se nedá očekávat, že by jej přehlédl větší počet týmů. Hráči takového ražení nejsou často k dispozici a v NHL by z něho mohla brzy vyrůst hvězda.
Forsberg letos odehrál v Leksandu v druhé švédské lize 43 utkání, ve kterých nasbíral 17 bodů (8+9) a 33 trestných minut. Jeho hlavní předností je vynikající bruslení a schopnost udržet kotouč na malém prostoru. Pro obránce tak bývá velmi obtížně jej zpacifikovat a pokud se jim to nepodaří, zahrozí Forsberg svou pohotovou střelu zápěstím. Na draftu by měl být prvním hráčem vybraným z Evropy.
Ve chvíli, kdy přijdou Blackhawks na 18. místě na řadu, nemohou očekávat, že bude k dispozici ještě další dvojice útočníků: Teuvo Teräväinen a Radek Faksa. Teräväinen odehrál letos ve finské nejvyšší soutěži za Jokerit Helsinki 40 zápasů, během kterých zaznamenal 18 bodů (11+7) a 6 trestných minut. V juniorské lize pak přidal 20 bodů v 11 utkáních, ještě více na sebe ale upozornil v mládéžnických reprezentacích. Ačkoliv je to postavou nevelký hráč, má nesmírně šikovné ruce a dá se očekávat, že se mezi dospělými bude svou vynikající technikou prosazovat stále více. Je těžké odhadnout, zda-li se mu podaří přenést úspěch do zámoří, talent odpovídající tomu, aby se z něho stala hvězda, ale nepochybně tento nejlepší finský hráč (a jeden z nejmladších vůbec) na draftu má. Teräväinen je vynikající bruslař, má přehled o hře a zdá se, jakoby v jeho očích byla hra pomalejší.
Opavský rodák Radek Faksa zamířil do Kanady v létě z Třince a v Kitcheneru (OHL) zažil snovou sezonu. Urostlý hráč nasbíral 67 bodů (29+38) v 62 utkáních, ke kterým přidal 47 trestných minut, a stal se nejproduktivnějším nováčkem OHL (trofej pro nejlepšího nováčka soutěže nakonec získal zadák Aaron Ekblad, jeden z adeptů na post jedničky draftu v roce 2014). Na severoamerický herní styl se nemusel dlouho adaptovat a od začátku sezony na sebe upozorňoval v dobrém světle. Na svou postavu výborně bruslí, má výtečnou střelu zápěstím, jeho hlavní předností je ale hra tělem. Pro mužstva na draftu tak bude představovat zajímavý prvek mezi řadou ofenzivních zadáků, kteří budou brzy k dispozici.
Za Ryanem Murraym se mezi obránci seřadilo několik velmi nadějných hráčů, přičemž někteří by mohli do NHL naskočit už letos na podzim. Vynikající sezonu, zakončenou úspěchem v Memorial Cupu, má za sebou Griffin Reinhart, syn bývalého hráče NHL Paula Reinharta, a základní kámen obrany Edmontonu. Morgana Riellyho sice vyřadilo na delší dobu zranění, jeho talent je ale nesporný a Top 10 na draftu jej nemine. Kapitán kanadské reprezentace do 18 let Matthew Dumba sice svou postavou na první pohled nezastraší, k solidní rozehrávce ale rád přidá ostrý zákrok a není snad nic, co tento všestranný obránce nezvládá na výbornou. Jacob Trouba je v různých závěrečných hodnoceních nadějí před draftem řazen různě, povedenou sezonou se ale v průměru vyhoupl mezi špičku. Stejně tak si během roku pomohl Cody Ceci, důrazný zadák s ofenzivním nadáním, který se jistě v září zařadí mezi ty letos draftované hráče, kteří budou nejaktivněji bojovat o místo v NHL.
A setrvalý vzestup završený skvělým vystoupením na testech fyzické zdatnosti zřejmě ve výborné místo na draftu přetaví brankář Malcolm Subban. Ačkoliv začal bratr obránce Montréalu PK Subbana s chytáním poměrně pozdě, ve 14 letech, letos nenechal nikoho na pochybách, že se v brance prosadí. Prostřední z trojice bratří, kteří se věnují hokeji, se rychle učí a je všestranně atleticky nadaný, jako nejlepší z brankářů na letošním draftu by tak měl být draftován první (pokud některý z klubů nepřekvapí s ruskou senzací Ivanem Vasilievskim), a to asi dříve než přijde na řadu Chicago. Pokus se tak nestane, těžko si lze představit, že jej Hawks přehlédnou.
Předpokládejme, že těchto třináct hokejistů pozná své budoucí zaměstnavatele dříve než přijdou na 18. místě na řadu Blackhawks, a do této chvíle budou draftováni ještě čtyři další hráči. Zkusíme si tedy ze zbývajících vybrat pětici hráčů, která by mohla Chicago zajímat nejvíce. Z minulých let se dá vypozorovat jistý trend: skauti Hawks upřednostňují zámořské hráče a spíše ty, kteří zvolili studium na univerzitě a hru v NCAA. Body navíc pak získávají hlavně hokejisté s vynikajícím bruslením a pevným charakterem, ti kteří jdou příkladem, rychle se učí a pro výhru jsou ochotni obětovat více než druzí. Naopak i když Chicago příliš nehledí na pozici hráče, dá se očekávat, že i vzhledem ke kvalitní nabídce letos sáhne v 1. kole raději po obránci.
Brady Skjei, Dalton Thrower nebo Ludvig Byström mají slušnou šanci, že budou vybrání v 1. kole, dle mého názoru je ale k dispozici pětice lepších zadáků, o kterých jsme ještě nemluvili a kteří přijdou na řadu dříve. Slater Koekkoek z Peterborough (OHL) letos kvůli poraněnému ramenu odehrál jen 26 zápasů (5+13, 17 trestných minut), na testech před draftem ale ukázal, že jej zdravotní obtíže již nelimitují. Hlavní předností všestranného zadáka je jeho soutěživost, ve všem chce být nejlepší a má k tomu dobré předpoklady. Velice dobře bruslí, dokáže založit útok nebo se zapojit do přečíslení, neváhá přitvrdit a solidně brání. Jeho dovednosti jsou sice nyní daleko toho, aby hned naskočil do NHL, má ale nesporný talent a jen stav jeho ramene by mu mohl zabránit ve vyšší příčce na draftu.
Matt Finn letos získal výraznou úlohu v obraně Guelpu (OHL) a v 61 zápasech nasbíral 47 bodů (10+37), většinu z nich v přesilovce, a přidal 58 trestných minut. Finn rychle zacelil díru po několika obráncích, kteří Guelph v létě opustili, a svou vynikající hrou si řekl o dobré umístění na draftu. Dobře bruslí, má výtečnou střelu od modré, jeho hlavní předností je ale chytrý výběr místa. Všestranný zadák měl loni zásadní potíže s kondicí, v létě na sobě ale hodně pracoval a během sezony sklízel plody své snahy. Aby uspěl mezi dospělými, bude muset zesílit a přidat na důrazu.
Derrick Pouliot je typický ofenzivní obránce, vynikající při hře v početní převaze a vedení útoku. V 72 zápasech za Portland (WHL) vstřelil 11 branek a na 48 přihrál, vyloučen byl na 79 minut. Pouliot výborně bruslí a skvěle rozehrává, a i když musí zesílit a zapracovat na poziční hře, právě na těchto dvou svých slabších stránkách bude mít ještě dost času pracovat. Podle některých skautů má nejlepší přihrávku ze všech obránců na draftu, občas ale z přemíry snahy dělá chyby a ve hře dozadu má rezervy. Na šanci hrát NHL si asi počká déle než řada jeho konkurentů na draftu, ofenzivním nadáním ale většinu z nich strčí do kapsy. Pouliot je možná riskantnější volba než některý jiný obránce, velice podobné recenze ale měl před svým draftem Duncan Keith, dnes vítěz Stanley Cupu, olympiády nebo Norrisovy trofeje pro nejlepšího obránce NHL. Pouliot by tak neměl na svého nového zaměstnavatele čekat dlouho, i když překvapivý propad obránce Cama Fowlera o pár míst na draftu 2010 je stále v živé paměti.
Olli Maatta z Londonu (OHL) měl výbornou druhou polovinu sezony, kdy ukázal, že nevyniká jen pozičně a skvělou hrou dozadu, ale že se umí zapojit i do útoku. Jeden z mladších hráčů na draftu zaujal hlavně během Memorial Cupu a vystoupal do vyšších příček v závěrečných žebříčcích nadějí.
Hampus Lindholm, nejlépe hodnocený obránce v konečném hodnocení CSS mezi evropskými hokejisty, byl jednou z ústředních postav v týmu Rögle, který si vybojoval postup do Elitserien. Právě svou hrou mezi dospělými si Lindholm vysloužil kladné recenze a výběr v 1. kole by jej určitě neměl minout.
Minimálně jeden z těchto obránců by měl být pro Blackhawks volný na 18. příčce, pokud by ale Chicago raději sáhlo po útočníkovi, nabízí se mimo Stafana Matteaua, Coltona Sissonse, Thomase Wilsona nebo českých hráčů Tomáše Hertla a Martina Frka hlavně čtveřice hokejistů.
Brendan Gaunce je v hodnocení skautů zařazován různě, na 18. místě by však měl být podle všeobecného mínění jedním z nejlepších hráčů k dispozici. Na svou postavu velmi dobře bruslí, má výstavní střelu, skvělý přehled a je chválen pro své vůdčí schopnosti. V 68 utkáních za Belleville (OHL) nasbíral 68 bodů (20+48) a 68 trestných minut.
Zemgus Girgensons je sice rodákem z lotyšské Rigy, již několik let ale působí za mořem. Poslední dvě sezony odehrál v Dubuque (USHL), kde sbíral bod na zápas a patřil k nejlepším hráčům soutěže. Girgensons je vysoký, důrazný hráč, užitečný v každé situaci. Rád hraje do těla, aby se svým stylem uspěl i nadále, bude ale muset ještě přibrat dost svalové hmoty. Na ostřeji laděného hráče je ale nebývale šikovný. Od podzimu nastupuje na University of Vermont.
Sebastian Collberg a Pontus Aberg tvoří společně s Filipem Forsbergem, Ludvigem Byströmem, Hampusem Lindholmem nebo Erikem Karlssonem silnou švédskou sestavu na letošním draftu. Oba letos působili v Elitserien, Collberg však v 41 zápasech za Frölundu nedostal tolik prostoru a do statistik se nezapsal, Aberg se na druhou stranu přes svůj malý vzrůst dokázal prosadit v Djurgärdenu natolik, že v 47 utkáních zaznamenal 15 bodů (8+7). Collberg úspěšně odehrál šampionáty dvacítek i osmnáctek, zaujal zejména svou šikovností a rychlostí, kterou na křídle unikal obráncům soupeře. Aberg patří mezi starší hráče na draftu a přestože se mu na začátku kariéry daří v nejvyšší švédské soutěži, je otázkou jestli se svou menší postavou dokáže přenést úspěch i do zámoří.
Pokud hádáme správně prvních 13 vybraných hráčů, Chicago dle mého názoru zvolí prvního z této pětice hráčů, který bude k dispozici, v tomto pořadí:
Matt Finn
Derrick Pouliot
Slater Koekkoek
Brendan Gaunce
Hampus Lindholm