Zvláštní večer pro zvláštního člověka: Kevin Magnuson

Večer před utkáním proti Bostonu, kdy byl vyřazen dres s číslem 3, si Kevin Magnuson, syn Keitha Magnusona, na jehož počest společně s Pierrem Pilotem byl dres vyvěšen, povídal s Mikem Spellmanem z deníku Daily Herald. Překlad článku si můžete přečíst na následujících řádcích.

Ta podoba je ohromující. Stejné jasně zrzavé vlasy, stejný lehký úsměv a stejný tiše odhodlaný pohled. Je to Kevin Magnuson, 31letý syn dřívějšího obránce Blackhawks Keitha Magnusona.

Téměř 5 let poté, co jeho otec v 56 letech zahynul při automobilové nehodě, bude Kevin společně s matkou Cindy a sestrou Molly zastupovat rodinu na slavostním ceremoniálu, při kterém Blackhawks v United Centru vyřadí dres jeho otce s číslem 3.

Stejně jako jeho otec, Kevin Magnuson získal celostátní titul v univerzitní lize – Kevin v Michiganu a Keith dva na Univerzitě v Denveru. Po promoci hrál Kevin, žijící v Chicagu, chvíli profesionálně v ECHL (třetí nejvyšší soutěž po NHL a AHL) a nyní pracuje jako advokát.

V předvečer velké události si Kevin sedl s Daily Heraldem a povídal si o svém otci.

Co myslíte, že by si o tomhle všem táta pomyslel?

Byl by bez sebe. Byl tak strašně hrdý na to, že byl Chicago Blackhawk. Je to skvělé vyvrcholení jeho kariéry.

Jak moc poslední dobou Hawks sledujete?

Jsem horlivý fanoušek. Vynechal jsem zatím asi 3 utkání a pokud tam [v hale] nejsem, koukám se v televizi nebo poslouchám radio. Mám to v krvi. Bylo to něco, co jsme si s tátou užívali; mluvili jsme spolu po každém zápase. Jsem celoživotní fanoušek.

Jak jste přežíval hubené roky [kdy o Hawks nebyl takový zájem]?

Já a C. J. Koroll – syn Cliffa Korolla (bývalý hráč Hawks – pozn. př.) – jsme se starali o lóži pro bývalé hráče Blackhawks. Byli neskutečné, jak málo žádostí o lístky jsme měli. Častokrát jsme tam byli s C. J. sami nebo jsme si jako jediní plácali na oslavu. Vydrželi jsme a věděli, že se to vrátí. Teď je daleko zábavnější přijít do haly a být skutečně pyšní na ten tým na ledě.

Váš táta byl bitkař. Máte něco z toho také v sobě?

Trochu agresivity v sobě mám. Nebýval jsem v týmu hlavní bitkař, ale všichni věděli, že do rvačky půjdu. Mnoho soupeřů po mně šlo, jen aby si mě vyzkoušeli. Byl jsem na tom stejně jako táta, některé jsem vyhrál, ale vícekrát jsem prohrál. Ale pral jsem se.

Jaké to bylo sledovat videa, na kterých se táta pere?

Ohromné. Na střední škole a určitě, když u nás byli spoluhráči z univerzity, tak se chtěli dívat na záznamy s tátou. Táta u toho byl a vyprávěl nám k tomu historky. Dobře jsme se bavili, dali si pár piv.

Bylo těžké vidět, když prohrává bitku?

Prostě se mi líbilo tohle. Je tam a dostává nakládáno od Davea Schultze [slavný bitkař Philadelphie] – ten chlap byl zvíře –, to bylo těžké. Ale vrátil se zpátky a jen řekl: „jdem na to znova.“ Takové je Chicago v kostce, ten bojovný duch. Spadnete na zem, ale zvednete se a jedete dál. Je to trochu podivné, ale v podstatě říkal: „Budeš mě muset dřív zabít, než bych řekl ne.“

Ale pak přišel domů…

Přišel, objal Vás a měl rád. Byl to neuvěřitelný otec.

Co bude ceremonie znamenat pro Vaši mámu?

Bude to obtížné, protože vím, jak moc by to znamenalo pro tátu. Je to otřepané klišé, když řeknu, že tam bude, ale je to tak. Vím, že bude ve mně, když bude čas, abych řekl pár slov.

Co klub Blackhawks znamená pro Vás a Vaši rodinu?

Dali nám spoustu příležitostí v našem životě. Ať už jsem to byl já hrající hokej dlouhou dobu, táta mě k tomu sportu přivedl. Loajalitu, kterou můj táta prokazoval rodině Wirtzů, nám oni vrátili desetinásobně.

Když se projíždíte v autě a vzpomenete si na tátu, jaká první věc Vám přijde na mysl?

Telefony s ním. Mluvili jsme spolu denně. „Jaký jsi měl den? Co se děje?“ Ptal jsem se ho na důležitá životní rozhodnutí a on mi odpovídal: „Takhle bych to udělal já.“ To se těžko nahrazuje. Máma mi ke všemu vždy dala nějakou perspektivu a táta jinou. Když jsem si to srovnal, většinou jsem našel perfektní odpověd.

Až bude banner s číslem stoupat pod strop, co byste si přál, aby si fanoušci mysleli, když si vzpomenou na Vašeho otce?

Hrdost na to být Chicago Blackhawks a co to znamená, mít tuhle hrdost v sobě každý den. A když bude Vaše kariéra u konce, stále být hrdý na to, že jste Blackhawk a využít toho k dobru společnosti. Dávat zpátky, v tomhle byl skutečně skvělý.