Duncan Keith byl uveden do Síně slávy
Obránce Duncan Keith byl v pondělí slavnostně uveden do Hokejové síně slávy v Torontu. Během svého emotivního vystoupení vzpomněl na svoje rodiče a sourozence, syna Coltona, řadu spoluhráčů z Chicaga a kouče Joela Quennevilla nebo majitele Blackhawks, ale i trenéra Trenta Yawneyho, vedení Edmontonu Oilers nebo spoluhráče z kanadského národního týmu. „Teď budu znít jako starý pán, ale všem dětem, kteří teď posloucháte: poctivě pracujte, chovejte se s pokorou a pamatujte si, že pokud něco skutečně chcete, vždy existuje způsob, jak toho dosáhnout,“ řekl Keith. „Nejdůležitější pro mě nebyly výhry a ceny, ale lidé – spoluhráči, ze kterých se stali moji bratři, trenéři, kteří mi dali svou důvěru, všichni ti lidé okolo, kteří nás drželi při zdraví, rodina, která při mně stála v dobrém i ve zlém, protože to vám tahle hra přinese. Potkáte lidi, ze kterých se stane vaše druhá rodina. Proto je hokej ten nejtypičtější týmový sport. Nemůžete si plnit svoje sny sami, v hokeji sami žádnou trofej nezvednete a sami v něm nezískáte ani žádnou zlatou medaili.“
Duncan Keith (42), kterého Chicago draftovalo ve 2. kole v roce 2002, za Blackhawks odehrál téměř 1200 utkání, ve kterých nasbíral 625 bodů za 105 branek a 520 přihrávek, 653 trestných minut a +144. V playoff odehrál v chicagském dresu 135 zápasů, v nichž si připsal 18+68, 66 trestných minut a +24. Dvakrát ve své kariéře Keith obdržel Norrisovu trofej pro nejlepšího obránce NHL, třikrát vybojoval Stanleyho pohár a při vítězství v roce 2015 získal cenu Conna Smytha pro nejužitečnějšího hráče playoff. V Chicagu strávil 16 sezon, během kterých patřil k základním kamenům úspěšného týmu, a v kanadské reprezentaci si dvakrát přivezl z olympiády zlatou medaili. Kariéru sice z osobních důvodů zakončil jednou sezonou v dresu Oilers, v moderní historii klubu ale patří Duncan Keith mezi absolutní ikony Chicaga Blackhawks a dá se očekávat, že brzy bude jeho dres s číslem 2 slavnostně vyřazen.
Od pondělního večera je Duncan Keith oficiálně členem Hokejové síně slávy, kam spolu s ním byli uvedeni mj. Zdeno Chára, Joe Thornton a Alexander Mogilny. V loňském roce se uvedení dočkal útočník Jeremy Roenick, v roce 2020 to byli Marián Hossa s Dougem Wilsonem, v roce 2013 Chris Chelios a o dva roky dříve Eddie Belfour.
Nejnovější příspěvky v diskuzi
11. 10. 2026, Chicago 2:5 Carolina
Ano, ted se chysta navrat Bedarda, tak budeme moudrejsi. Ovsem sam Bedard neni spasitel, ano, v utoku hodne pomuze, zaroven neni zrovna etalonem braneni...Navic Blashill chysta lajnu Kantserov-Bedard-Kane...nedokazu si predstavit lajnu, ktera bude mit vetsi nechut k braneni.
Blashill - ani kecat neumi, aspon ja mu to nezeru. Popise problem,…
Ja si pockam na navrat Bedarda. Koncem roku uvidime, jestli se neco zmenilo. Kdyztak pak zacnu nadavat s vami :)
Po posledním utkání Blashill mj. řekl tohle: „Mám plnou 100% důvěru v tenhle tým. 100%. A tenhle tým bude vyhrávat. Nemůžu vám říct, jestli začneme vyhrávat v úterý, za týden nebo za rok, netuším kdy to bude. Ale tenhle tým bude vítězit, na 100 %.“
Obsah toho vyjádření je sám…
Koukam na ty pozapasove rozhovory Blasila a on si nastavil mentalitu aka "Mame 3ti ligovy tym, ktery dostal na posledni chvili moznost hral 1. ligu, podle toho to vypada, dejte nam cas.., ucime se..".
Ale tak to proboha neni, dyt na tom mel celou minulou sezonu, aby ten tym nejak…
Pokud se nestane zázrak to bude 10 let bez playoff, což jsme společně s Columbusem 2. nejhorší, jen Detroit čeká o rok déle. U nás to je umocněno tím že 4 roky v řadě jsme i poslední v divizi. Mě už nebaví čekat další dva nebo tři roky. Naše vedení…
Jako nedokážu predikovat jak tahle sezona dopadne, jestli to dokážeme nějakým způsobem otočit, ale nevěřím tomu ani za mák. Problém není, že jsme prohráli s Carolinou, problém je, že ode všech s vyjímkou jednoho zápasu jsme dostali nařezáno a to hlavně herně a ten los je průměrný, není to tak,…