Vzpomínka na Hartford Whalers, předchozí iteraci Hurricanes, přinesla domácímu týmu štěstí, když měl proti Chicagu zápas po většinu doby pod kontrolou a zaslouženě zvítězil 5:3. Blackhawks ztráceli v osobních soubojích, mnohdy se jim nedařilo v rozehrávce a v naději na dobrý výsledek je několikrát udržel jen pozorný brankář Lankinen, tak jako třeba při velké příležitosti Nečase. První gól si do sítě srazil Zadorov, důležitý třetí na začátku poslední třetiny pak po odrazu od břevna smolně uklidil za čáru de Haan. Před přestávkou to přitom nevypadalo zle, nejprve Lankinenovi pomohla branková konstrukce a z protiútoku Kane po parádní otočce zaskočil Reimera, jen pár vteřin před koncem třetiny pak trpělivý Kämpf našel Mitchella a na jeho přesnou ránu domácí gólman nedosáhl. Byl to však jen krátký příslib, Chicagu zápas nevyšel a snad ve všech směrech bylo v pátek slabším týmem. „Byl to pro nás těžký úkol, mají skvělé mužstvo. Dvě třetiny byli asi lepší, ale povedlo se nám udržet se v utkání dost dlouho na to, abychom mohli srovnat skóre. Ve třetí třetině už jsme se jim nedokázali vyrovnat, byli silnější na puku i v soubojích a přesnější v kombinaci. Z toho pramenila vyloučení a pokud v oslabení nevyhodíme puk, tak se to brání těžko,“ lamentoval trenér Jeremy Colliton. „Viděl jsem, že mám trochu místo, tak jsem zkusil otočku. Střela mi úplně nevyšla, mířil jsem nad vyrážečku a prošlo to pod rukou, ale i tak jsem měl radost. Snížili jsme tím na 1:2 a to nás nakoplo,“ popsal svou branku Patrick Kane, který si proti Hurricanes letos ve třech zápasech připsal 8 bodů (3+5) a v bodování NHL mu náleží 4. místo.
Carolina hraje výborně, když jsou Hawks pod tlakem, tak hlavně u mladých obránců, je vidět, že s tím mají velké problémy. Mitchell, Beaudin, Boquist potřebují zesílit a naučit se hrát ve vlastní třetině pod tlakem, zatím se všichni rychle zbavují puku a často to přejde do zrátry puku ve vlastním pásmu.