Trojnásobní vítězové Stanleyho poháru: zleva Keith, Seabrook, Hjalmarsson, Hossa, Sharp, Kane a Toews
Blackhawks ocenili Mariána Hossu a vyřadili jeho dres #81
Před nedělním zápasem proti Pittsburghu se bývalý slovenský útočník Marián Hossa dočkal velké pocty, když klub vyřadil jeho dres s číslem 81. Jedná se teprve o sedmé číslo v bohaté historii klubu, které visí pod stropem haly United Center a žádný jiný hokejista ho už za Blackhawks neoblékne. A zatímco dosud vyřazená čísla jsou tradiční, Hossa je nejen posledním hráčem, který v Chicagu hrál s číslem 81, ale také tím vůbec jediným. S Chicagem podepsal Hossa smlouvu jako volný hráč v létě 2009 a hned ve své první sezoně vybojoval s týmem Stanleyho pohár. Pro Blackhawks to byl první titul po 49 letech a pro trenčínského rodáka byl triumf o to sladší, že v předchozích dvou sezonách prohrál ve finále jak během svého působení v Pittsburghu, tak v Detroitu. V Chicagu odehrál Hossa během 8 sezon celkem 534 utkání, ve kterých nastřílel 186 branek a na 229 přihrál. Ve 107 zápasech playoff přidal 73 bodů (21+52). Jeho přínos však nebyl pouze v produktivitě a stálé hrozbě při zakončení, ale zejména v příkladné defenzivní práci a vynikajícím přístupu. Mezi lídry Blackhawks, kteří získali tři poháry v letech 2010, 2013 a 2015, nepatřil Hossa mezi nejhlasitější, bez jeho vlivu v šatně a výkonů na ledě by však Chicago jen těžko dosáhlo v těchto letech až na vrchol. Šestinásobný nejlepší slovenský hokejista roku nezanechal v NHL stopu pouze v Chicagu, skvěle se mu dařilo i v Ottawě a Atlantě a v roce 2020 byl uveden do Hokejové síně slávy. S NHL se Hossa rozloučil kvůli zdravotním problémům předčasně, přesto s vynikající bilancí 525 branek a 609 přihrávek ve 1309 zápasech, v nichž dále nasbíral 628 trestných minut a +245. Celkem 149 bodů (52+97) si připsal ve dvou stovkách zápasů v playoff.
Po dlouhou dobu byla v Chicagu vyřazena pouze pětice čísel, ačkoliv klubem prošla za jeho stoletou historii celá řada špičkových hokejistů. Kromě mimořádných brankářů Glenna Halla (#1) a Tonyho Esposita (#35) se této pocty dostalo Denisu Savardovi (#21) a dvěma největším hvězdám dějin Blackhawks, Bobbymu Hullovi (#9) a Stanu Mikitovi (#21). Před 14 lety klub konečně vyřadil i dres #3 obránci Pierru Pilotovi, se kterým tuto poctu sdílí i Keith Magnuson. Zatímco na jiné klubové osobnosti Steva Larmera (#28) s Dougem Wilsonem (#24), potažmo Jeremyho Roenicka (#27) a Eddieho Belfoura (#30) patrně nedojde, Hossu by měla následovat řada jeho spoluhráčů z období, kdy třemi Stanleyho poháry klub svou sbírku triumfů zdvojnásobil. Nepochybně po Toewsovi s Kanem už nikdo další neoblékne dresy s číslem 19 a 88, a stejné pocty se dostane také Duncanu Keithovi (#2). Klub zřejmě vyřadí i dres #7 Brenta Seabrooka, přičemž v minulosti s tímto číslem hrávaly i dvě další legendy: Chris Chelios a Doug Bentley. Mezi klíčové postavy sestavy dob nedávno minulých patří také Niklas Hjalmarsson (#4), Patrick Sharp (#10) a Corey Crawford (#50). Čísla nemusí být nutně vyřazena, stačí však, pokud je Blackhawks nově příchozím hráčům nepřiřadí – tak jako vidíme na letošní soupisce (výjimkou je #4 Setha Jonese, čísla 2, 7, 10 a 50 mezi nyní aktivními schází).
