Jonathan Toews a Ondřej Palát na vhazování
Jonathan Toews a Ondřej Palát na vhazování

Stanley Cup: Tampa Bay vyzve Chicago

Letošní finále Stanley Cupu připomíná v mnoha ohledech to z roku 2010, kdy Chicago porazilo Philadelphii a radovalo se z prvního poháru po 49 letech. Opět se dá čekat, že bude padat hodně branek, oba týmy na první pohled snadno překonávají i ty nejlepší brankáře na světě a co teprve, když se proti sobě postaví gólmani, kteří musí stále předsvědčovat o svých kvalitách zástupy kritiků. Chicago by mělo těžit z vhazování a produktivity většího počtu hráčů, Tampa spoléhá na to, že má vyrovnanější obránce a nebezpečnější přesilovky. Jak Blackhawks, tak Lightning sázejí na rychlý přechod do útoku a nezaujatý fanoušek, kterému nevadí, že Chicago viděl na ledě v červnu už poněkolikáté za poslední roky, se asi s ohledem na aktuální formu může těšit na perfektní vyvrcholení letošního playoff.

Srovnání s finálovou sérií z roku 2010, ve které se Chicago utkalo s Philadelphií, je možná nasnadě, podobností je ale celá řada. Lightning, stejně jako Flyers před pěti lety, táhne druhá lajna. “Triplets” („Trojčata“) Ondřej Palát, Tyler Johnson a Nikita Kucherov hrají ve fantastické formě a dá se tak očekávat, že s nimi bude mít Chicago nejvíce starostí, tak jako dříve formace Daniela Briera se Scottem Hartnellem a Villem Leinem na křídlech. Oba týmy jsou nicméně srovnatelné v mnoha ohledech, přičemž rozdíly ve složení obranných řad se vyrovnávají a velkou výhodu mají na své straně každý celek jen jednu: Chicago daleko lepší produktivitu od třetího a čtvrtého útoku a Tampa Bay přesilovky.

Andrew Shaw před brankou Bena Bishopa
Andrew Shaw před brankou Bena Bishopa

Urostlý Ben Bishop chytá jiným stylem než Corey Crawford, oba jsou ale mezi odborníky známí jako brankáři, kteří se s pukem perou. Jejich technika má do dokonalosti daleko, jenže jak Bishop, tak Crawford opakovaně vytahovali svůj tým z průšvihů. Bishop se neprosadil v St. Louis, ani v Ottawě, v Tampě si však uzmul místo jedničky a mužstvu důvěru vrací spolehlivými výkony. Ano, v několika zápasech série proti Rangers inkasoval hodně gólů, ve dvou utkáních ale udržel nulu. V sedmém utkání zvítězila Tampa v Madison Square Garden 2:0 a čisté konto si Bishop připsal také v rozhodujícím sedmém střetnutí proti Detroitu.

Blackhawks uspěli proti dvěma gólmanům nominovaným na Vezinovu trofej, když dokázali střílet góly jak do sítě Pekky Rinneho, tak Devana Dubnyka. Lightning postoupili přes zřejmě dva nejlepší gólmany současnosti, když vyřadili jak Rangers Henrika Lundqvista, tak Montréal s Careym Pricem. Jak Crawford, tak Bishop se tedy mohou těšit na potentní útoky a spoustu práce. Crawford měl zejména proti Predators potíže s poziční hrou, postupně ale výrazně zlepšil svou činnost při vyrážení a v sedmém utkání v Anaheimu byl fantastický. Bishop je také brankář, který puky často vyráží, a při křižných přihrávkách blízko brankoviště má potíže s pohyblivostí. Jeho velkou předností je pak výtečná psychická odolnost. Oba gólmani v letošním finále pak vynikají při střelách ze střední vzdálenosti a svou povahou, kdy pro ně žádný puk není ztracený.

Victor Hedman v souboji s Benem Smithem, dnes již bývalým hráčem Hawks
Victor Hedman v souboji s Benem Smithem, dnes již bývalým hráčem Hawks

V obraně volí oba trenéři drasticky odlišné přístupy, přesto je obtížné rozhodnout, který z týmů má v tomto směru navrch. Jon Cooper, kouč Lightning, rád staví do zápasu sedm obránců, přičemž toho sedmého (v playoff Nikitu Nesterova) posílá do přesilovek a útočných situací. Elitní obranná dvojice Victor Hedman a Anton Strålman patří mezi nejlepší v soutěži, pro finále bude navíc odpočatější než jejich soupeř. Tampa totiž práci rozložila mezi své zadáky rovnoměrněji a celkově tak má v zadních řadách více možností. Čtyři nejčastěji nasazovaní zadáci Blackhawks jsou bezpochyby schopnější než jejich protivníci v dresu Lightning, na ledě ale strávili obrovské množství času a stejně jak v předchozích sériích je otázkou, zda-li nápor vydrží. Dosud se to dařilo, s postupujícím časem se ale zvyšuje pravděpodobnost, že se některý z nich zraní nebo mu prostě jen dojdou síly. V takovém případě padnou šance Blackhawks na zisk dalšího poháru na minimum. Kyle Cumiskey, David Rundblad a Kimmo Timonen mají minimální důvěru kouče Quennevilla, další alternativy jsou ale ve fázi sci-fi. Trevor van Riemsdyk je po zranění mimo hru a těžko si představit, že do hry ve finále zasáhne. Ville Pokka a Viktor Svedberg v NHL dosud na svůj debut čekají.

Elitní čtveřice Chicaga je ale natolik kvalitní, že pokud jim vydrží zdraví a energie, dokáží tak s přehledem eliminovat výhodu Tampy ve vhodnějším rozložení sil. Za Hedmanem a Strålmanem je totiž propad v dovednostech znatelný. Jason Garrison má skvělou střelu, podobně jako Braydon Coburn a Andrej Šustr ale není tak pohyblivý. Coburn, který Lightning posílil na jaře výměnou za Radka Gudase, si stejně jako Matthew Carle zahrál proti Chicagu už ve zmiňovaném finále z roku 2010 (v dresu Flyers tehdy hráli také Timonen a Dan Carcillo).

V útoku se Tampě ohromně vyplatila změna, při které trenér Cooper přesunul Stevena Stamkose z centru na křídlo. Kanadský ostrostřelec měl v prvních osmi zápasech velké problémy s tím, aby se prosadil gólově, na křídle se ale nemusí tolik věnovat obraně a postupně mu začaly branky padat. Hodně se v zámoří psalo o tom, že zásadní zlom v jeho střelecké produktivitě nastal v momentě, kdy se průměrná vzdálenost jeho střeleckých pokusů snížila ze 7 na 5 metrů. Trenéři Blackhawks tak jistě nastudovali záznamy z utkání série prvního kola mezi Tampu a Detroitem a budou se také snažit Stamkose vytlačit ke střelám z větší dálky. Čeká je nicméně obtížný úkol, protože Stamkosovi se proti Chicagu dlouhodobě neskutečně daří. Podobně vynikající čísla má ze vzájemných zápasů naštěstí také Patrick Kane. První útok Stamkose s Valterim Filppulou a Alexem Killornem je tak vždy nebezpečný, o titulky v novinách a na internetu se však častěji stará druhá formace.

Tyler Johnson je s 12 góly a 21 body na čele tabulky produktivity v playoff, Nikita Kucherov (9+10) je v obou ukazatelích na čtvrtém místě. Po sedmi gólech pak dali Stamkos i Ondřej Palát. Triplets je trojice, která spolu hraje už delší dobu a dokonale si ve všech směrech vyhoví. Johnson je přes svou menší postavu neuvěřitelně šikovný hokejista, který většinu akcí tvoří, ale umí i zakončit. Kucherov je také produktivní, spíš ale střelec. Palát sbírá body, jeho přínos je však výraznější. Jako asistent kapitána jde v Tampe příkladem, výborně brání a odvede spoustu práce. Johnson s Palátem patří mezi šestici hráčů, kteří před dvěma lety na farmě v Syracuse získali Calder Cup pro vítěze playoff AHL, zkušenosti ze zápasů o titul tak z nižší soutěže už mají. Kromě nich nastupovali za Crunch také Šustr, J.T. Brown, Cédric Paquette a Vladislav Namestnikov. Několik dalších hokejistů z tehdejšího kádru Syracuse je nyní na tribuně a do finále by také mohli zasáhnout (Barberio, Angelidis).

Kde Lightning tlačí bota nejvíce, to je produktivita třetí a čtvrté pětky. Tato šestice útočníků nasbírala po 20 zápasech dohromady jen 9 bodů (!). Jejich protivníci v dresu Blackhawks zaznamenali bodů 38 (z toho Sharp a Shaw šest v přesilovkách). Ryan Callahan, bývalý kapitán Rangers, v základní části nasbíral 54 bodů, v playoff má teď ale pouze gól a tři přihrávky. Brian Boyle a Cédric Paquette nastříleli dohromady během roku 27 branek, jenže teď se gólově prosadili jen dvakrát (Boylovi ale skvěle vyšlo loňské finále proti LA…). Brenden Morrow, bývalý kapitán Dallasu a olympijský vítěz z Vancouveru v roce 2010, má sice jiné úkoly, jenže slabá produktivita třetí a čtvrté pětky je achillovou patou Tampy. Trenér Cooper na nasazování jednotlivých útoků příliš nedá, raději volí pravidelná střídání. Pro kouče Quennevilla tak bude jednodušší dodržovat plán, který rád v playoff využívá. Je jisté, že Krügerův útok se Shawem a Desjardinsem použije pravidelně proti Stamkosovi nebo Triplets, ve druhém případě pak bude na ledě nejčastěji Toews nebo Hossa, případně oba dva jmenovaní.

Patrick Sharp v utkání s Tampu v říjnu 2013
Patrick Sharp v utkání s Tampu v říjnu 2013

Podle úterního tréninku se zdá, že Toews opět nastoupí v jedné formaci s Kanem, zatímco Hossa se postaví vedle Richardse. Alespoň jedna z těchto formací by se nemusela příliš starat o obranu, větší prostor pro útočení bude mít bezpochyby také Vermettova lajna se Sharpem a Teräväinenem. Právě její góly, spolu s četností chicagských vyloučení se zdají být rozhodujícím faktorem finálové série. Tampa nepatří mezi nejlepší mužstva na vhazování, v tomto směru by měli mít Hawks výhodu. Oba celky rády hrají s pukem a diktují tempo hry, prezentují se útočným stylem založeným na rychlé rozehrávce. Jak Tampa, tak Chicago jsou nejnebezpečnější při bleskovém přechodu do útoku a protiútocích, Blackhawks si však dokáží vytvořit střelecké příležitosti i po soustavnějším tlaku v útočném pásmu. Jenže v tom jim často pomáhají obránci, kteří budou muset proti Tampě daleko méně riskovat, tím spíš, že ústřední čtveřice musí šetřit energií (obzvlášť v oslabení při vyloučení jednoho z nich zřejmě znovu uvidíme hru jen na tři beky).

Kapitán Toews se sice vyjádřil v tom smyslu, že proti urostlému Bishopovi musí Blackhawks volit stejnou strategii jako jindy, tedy stínit, dorážet a soustředit se na to, aby měl gólman Tampy kolem brankoviště stíženou úlohu. Jenže oba celky budou zřejmě těžit z rychlých protiútoků do otevřené obrany. Střelců, kteří dokáží z dobré pozice skórovat, je na obou stranách dostatek. Chicago může těšit fakt, že obranu s Coburnem a Carlem už před pěti lety porazili, že mají lepší předpoklady pro vhazování a že Tampa poměrně často ztrácí kotouče ve středním pásmu. Tampa může mít dobrý pocit z toho, že Hawks si v playoff dokáží poradit se soupeři, kteří těží z důrazné hry plné osobních soubojů, minimálně v základní části jim ale dělají největší problémy mužstva, které třeba nemají tak šikovné hráče, ale vyznávají podobný styl hry. Možná se proti Coloradu, Edmontonu a dalším skvěle bruslícím týmům Hawks těžko nebo jinak motivují, Tampa Bay je ale na jiné úrovni pokud jde o nadání svých lídrů a jejich počet.

Lightning jsou podle řady expertů ve finále outsiderem, který může vyhrát díky své „naivitě“ a mladické odvaze. Někteří hráči možná mají dojem, že nemají co ztratit, že očekávání mnohých i sebe samých už letos překročili. Jiní, jako třeba Steven Stamkos, si naopak dobře uvědomují příležitost, jaká se Tampě naskytla, a vidí velmi jasně, o co se hraje. Někteří hokejisté Blesků, jak již bylo řečeno výše, mají zkušenosti ze zisku poháru z nižší soutěže. Morrow má doma zlato z olympiády, světového poháru nebo mistrovství světa. Callahan získal na olympiádě stříbro. Boyle se Strålmanem bojovali loni v neúspěšném finále proti Los Angeles, Coburn a Carle o pět let dříve proti Chicagu. Filppula už své jméno na Stanley Cupu má, když vyhrál v roce 2008 s Detroitem. Tampa možná svým výkonem v odvetě proti Montréalu za loňské vyřazení nebo proti Rangers překvapila, hráči Lightning nicméně jen potvrdili své kvality ze základní části.

Ryan Callahan střílí jeden z gólů Lightning při únorové výhře 4:0
Ryan Callahan střílí jeden z gólů Lightning při únorové výhře 4:0

Blackhawks mají ve zkušenostech výhodu, těžko ale soudit, který z celků má větší motivaci. Početná skupina hráčů Chicaga pohár získala již dvakrát, případné třetí vítězství během šesti let je ale postaví do pozice nejúspěšnější sestavy v bohaté historii klubu. V rámci NHL podobného úspěchu dosáhly naposledy supertýmy Islanders a Oilers v 80. letech. Kimmo Timonen má svou poslední šanci na Stanley Cup, velkou příležitost, která se nemusí opakovat, ale jistě cítí z různých důvodů i ostatní. Nové posily Antoine Vermette, který téměř jistě v létě zamíří do jiného mužstva, nebo Andrew Desjardins, hokejisté, kteří v Chicagu zůstanou i nadále, v době, kdy další šetření znamená další odchody a snížení konkurenceschopnosti, nebo hráči, kteří se v rámci těchto změn budou muset stěhovat. Obrovskou motivaci musí určitě mít Brad Richards, jenž před 11 lety, kdy Tampa vybojovala svůj jediný Stanley Cup, získal Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče playoff.

Tato motivace ale může hráče svým způsobem svazovat, ne nepodobně tlaku, o kterém mluvili hráči české a slovenské reprezentace na nedávno skončeném Mistrovství světa v Praze a Ostravě. Lightning možná mají ve svém středu veterány, kteří nedovolí, aby někdo vnímal finále na lehkou váhu, mužstvo je ale složené tak, aby patřilo mezi kandidáty na titul i nadále. Budou Stamkos a Triplets bodovat častěji než Kane a Toews? Bude Crawford chytal lépe než Bishop? Udrží si vytížená obrana Blackhawks svou kvalitu lépe než méně často nasazování obránci Tampy? Podle dostupných podkladů se zdá pravděpodobné, že odpověď na všechny tyto otázky zní ne, přínos obou týmů je v tomto směru vyrovnaný. Chicago by mělo uspět, pokud se vyvaruje častých faulů, napříč jednotlivými útoky má více zbraní než jeho soupeř a mohlo by těžit z vyšší úspěšnosti na buly. Nakonec možná zasadí Tampě rozhodující úder, tak jako před lety Philadelphii, když trenéři zamíchali útoky tak, aby měli na ledě vždy alespoň jednu ze svých ofenzivních hvězd proti třetí obraně svého protivníka. Papírově nás nicméně čeká vzrušující podívaná, v zápasech by měla padat spousta branek a o vítězi tak rozhodují drobnosti. I před pěti lety stačilo málo, aby fantastická trojice Leino-Briere-Hartnell, zatímco hvězdy Pronger, Carter a Richards se s chicagskými lídry vzájemně vyřadili ze hry, dotlačila k výhře Flyers.

Patrick Kane rozhodl nájezdy v prvním letošním utkání proti Tampě, doma v listopadu
Patrick Kane rozhodl nájezdy v prvním letošním utkání proti Tampě, doma v listopadu

Tampa možná není tak ostřílený tým, stejně jako Chicago si ale po průběhu letošního playoff musí uvědomovat, že hranice mezi úspěchem a neúspěchem je nesmírně tenká a do finále vstupují oba týmy s rovnocennými šancemi. Teprve první utkání naznačí více, oba týmy z odlišných konferencí se přeci jen neznají tak dobře. Zkušenosti, vůle, odhodlání, předchozí úspěchy, kvalita napříč útočnými formacemi, to vše ukazuje na Blackhawks. Větší možnosti při výběru v zadních řadách, skvělá forma útočných hvězd, mladické nadšení a nebezpečné přesilovky ukazují na Tampu.

Ze všech týmů v playoff Východní konference je Tampa Bay pro Chicago asi největším soupeřem, větší výzvu pro hráče Chicaga než zbytek potenciálních soupeřů z Východu myslím znamenali rivalové z Anaheimu, Los Angeles nebo kompletní centrální divize. Zatímco tito soupeři bojují s Chicagem trochu jiným stylem (a Nashville s Anaheimem byli úspěchu velmi blízko), v Tampě musí Blackhawks vidět sebe samé před několika lety. Bude to Lightning stačit na zisk poháru? Nebo ještě není jejich čas? V posledních měsících Blesky opakovaně dokazovaly, že jejich čas už je teď a tady (Canadiens by mohli vyprávět) a nyní se jako první tým v historii postaví v jednom playoff čtvrtému soupeři Original Six v řadě. Starý proti mladému, vyzyvatel proti šampionovi. Snad nás hokejisté nezklamou a dopřejí nám úchvatnou podívanou, souboj do poslední chvíle a o všechno.

  • Andrew Desjardins

    Desjardins CAN

    37 let, Levé křídlo
    0 gólů a 0 asistencí
  • Johnny Oduya

    Oduya SWE

    42 let, Obránce
    0 gólů a 0 asistencí
  • Jonathan Toews

    Toews CAN

    35 let, Střední útočník
    0 gólů a 0 asistencí
  • Corey Crawford

    Crawford CAN

    39 let, Brankář
    Členem klubu:
  • Niklas Hjalmarsson

    Hjalmarsson SWE

    36 let, Obránce
    Členem klubu:
  • Marián Hossa

    Hossa SVK

    45 let, Pravé křídlo
    Členem klubu:
  • Patrick Kane

    Kane USA

    35 let, Pravé křídlo
    Členem klubu:
  • Duncan Keith

    Keith CAN

    40 let, Obránce
    Členem klubu:
  • Marcus Krüger

    Krüger SWE

    33 let, Střední útočník
    Členem klubu:
  • Brad Richards

    Richards CAN

    43 let, Střední útočník
    Členem klubu:
  • Brandon Saad

    Saad USA

    31 let, Levé křídlo
    Členem klubu:
  • Brent Seabrook

    Seabrook CAN

    38 let, Obránce
    Členem klubu:
  • Patrick Sharp

    Sharp CAN

    42 let, Levé křídlo
    Členem klubu:
  • Andrew Shaw

    Shaw CAN

    32 let, Pravé křídlo
    Členem klubu:
  • Teuvo Teräväinen

    Teräväinen FIN

    29 let, Střední útočník
    Členem klubu:
  • Kimmo Timonen

    Timonen FIN

    49 let, Obránce
    Členem klubu:
  • Antoine Vermette

    Vermette CAN

    41 let, Střední útočník
    Členem klubu: