Jonathan Toews

Jonathan Toews

#19, Střední útočník CAN
Věk
35
Datum narození
29. 4. 1988
Místo narození
Winnipeg, Manitoba, Kanada
Držení hole
Levá
Výška
188 cm
Váha
91 kg
Smlouva do
2023
Cap Hit
10 500 000 dolarů
Členem klubu
Draftován
2006, 3. celkem (1. kolo)

Kariéra

Úspěchy

  • První zápas v NHL | 10. 10. 2007 vs San Jose
  • První gól/bod v NHL | 10. 10. 2007 vs San Jose (Nabokov)
  • První asistence v NHL | 12. 10. 2007 @ Detroit
  • Nejvíce branek v 1 zápase základní části | 3 (6x), naposledy 20. 1. 2019 vs Washington
  • Nejvíce asistencí v 1 zápase základní části | 3 (7x), naposledy 15. 12. 2019 vs Minnesota
  • Nejvíce bodů v 1 zápase základní části | 5 (3x), naposledy 20. 1. 2019 vs Washington
  • Nejvíce branek v 1 zápase playoff | 3, 7. 5. 2010 @ Vancouver
  • Nejvíce asistencí v 1 zápase playoff | 3, 5. 5. 2010 @ Vancouver
  • Nejvíce bodů v 1 zápase playoff | 5 (3+2), 7. 5. 2010 @ Vancouver

Důležitá data

  • WHL Draft 2003 | Vybrán 1. celkově Tri-City
  • Hockey Challenge U17 2005 | Zlatá medaile
  • 2005 | Titul s Shattuck-St. Mary's
  • WC18 2005 | Zlatá medaile
  • MS 20 2006 | Zlatá medaile
  • NHL Draft 2006 | Vybrán ve 1. kole Chicagem
  • MS 20 2007 | Zlatá medaile
  • MS 20 2007 | Nominován do All-Star týmu
  • 2007 | 2. All-Star tým WCHA
  • 2007 | 1. All-Star tým západu NCAA
  • MS 2007 | Zlatá medaile
  • 16. 5. 2007 | Podpis smlouvy s Blackhawks
  • 2007 | Sportovec roku v provincii Manitoba
  • 2008 | Nejlepší střelec mezi nováčky NHL
  • MS 2008 | Stříbrná medaile
  • 2008 | All-Star tým nováčků NHL
  • 4. 1. 2009 | 100. zápas v NHL
  • leden 2009 | Účast na NHL All-Star Game
  • 17. 2. 2009 | 100. bod v NHL
  • 2009 | Nejlepší střelec Blackhawks
  • 3. 12. 2009 | Prodloužení smlouvy s Blackhawks o 5 let
  • 13. 2. 2010 | 200. zápas v NHL
  • ZOH 2010 | Nejlepší útočník turnaje
  • ZOH 2010 | All-Star tým turnaje
  • ZOH 2010 | Zlatá medaile
  • 5. 3. 2010 | 100. asistence v NHL
  • playoff 2010 | Nejproduktivnější hráč Blackhawks
  • playoff 2010 | Conn Smythe Trophy
  • 2010 | Zisk Campbell Trophy s Blackhawks
  • 2010 | Zisk Stanley Cupu s Blackhawks
  • 29. 10. 2010 | 200. bod v NHL
  • 16. 1. 2011 | 100. gól v NHL
  • leden 2011 | Účast na All-Star Game NHL
  • únor 2011 | První hvězda měsíce NHL
  • 6. 4. 2011 | 300. zápas v NHL
  • 2011 | Nejproduktivnější hráč Blackhawks
  • listopad 2011 | Druhá hvězda měsíce NHL
  • 14. 12. 2011 | 300. bod v NHL
  • 2012 | Nejužitečnější hráč Blackhawks podle fanoušků
  • 2012 | Nejlepší útočník Blackhawks podle fanoušků
  • 4. 4. 2013 | 200. asistence v NHL
  • 9. 4. 2013 | 400. zápas v NHL
  • 2013 | Nejlepší střelec Blackhawks
  • 2013 | Frank J. Selke Trophy
  • 2013 | 2. All-Star tým NHL
  • 2013 | Zisk Presidents' Trophy s Blackhawks
  • 2013 | Zisk Campbell Trophy s Blackhawks
  • 2013 | Zisk Stanley Cupu s Blackhawks
  • 10. 12. 2013 | 400. bod v NHL
  • ZOH 2014 | Zlatá medaile
  • playoff 2014 | Nejlepší střelec Blackhawks
  • 2014 | Nejužitečnější hráč Blackhawks podle fanoušků
  • 9. 7. 2014 | Prodloužení smlouvy s Blackhawks o 8 let
  • 4. 11. 2014 | 200. gól v NHL
  • 11. 11. 2014 | 500. zápas v NHL
  • leden 2015 | Účast na All-Star Game NHL
  • 23. 3. 2015 | 500. bod v NHL
  • 2015 | Nejproduktivnější hráč Blackhawks
  • 2015 | Nejlepší střelec Blackhawks
  • 2015 | Mark Messier Leadership Award
  • 2015 | Zisk Campbell Trophy s Blackhawks
  • 2015 | Zisk Stanley Cupu s Blackhawks
  • 2015 | Cena ESPY pro nejlepšího hráče NHL
  • 20. 12. 2015 | 600. zápas v NHL
  • 6. 2. 2016 | 300. asistence v NHL
  • Světový pohár 2016 | Zlatá medaile
  • leden 2017 | Účast na All-Star Game NHL
  • 18. 2. 2017 | 600. bod v NHL
  • 3. 3. 2017 | 700. zápas v NHL
  • 23. 10. 2018 | 800. zápas v NHL
  • 3. 11. 2018 | 300. gól v NHL
  • 12. 12. 2018 | 700. bod v NHL
  • 27. 12. 2018 | 400. asistence v NHL
  • 2. 12. 2019 | 900. zápas v NHL
  • 9. 2. 2020 | 800. bod v NHL
  • 2020 | Nejtrestanější hráč Blackhawks
  • playoff 2020 | Nejlepší střelec Blackhawks
  • playoff 2020 | Nejproduktivnější hráč Blackhawks

Profesionální kariéra

Sezona 2007–2008

V přípravě na první profesionální sezonu stihl odehrát jen 2 utkání, ve kterých nasbíral 2 body, po zbytek přípravy ho vyřadila zlomenina prstu, kvůli které musel vynechat i úvodní utkání sezony. K prvnímu utkání v NHL tak nastoupil 10. října 2007 proti San Jose a hned při 1. střídání z 1. střely dal gól, když překonal Nabokova. Následně měl sérii dalších 9 utkání s bodem, takže dokázal bodovat v prvních 10 utkáních v kariéře v NHL, což byl od roku 1992 nejlepší výkon nováčka na začátku jeho kariéry. Uprostřed sezony ho vyřadilo na více než měsíc zranění kolena. Ač nováček, byl 2. nejvytěžovanějším útočníkem Blackhawks, když v průměru odehrál 18:40 za zápas. Celkem v sezoně odehrál 64 utkání a nasbíral 54 bodů (24+30), což stačilo v tabulce produktivity na 3. místo v klubu i mezi nováčky NHL. Byl 2. nejlepší střelec Blackhawks, nejlepší střelec mezi nováčky NHL a též se dělil o 1. místo v počtu přesilovkových gólů (7). Zranění ho připravilo o NHL YoungStars Game. V provincii Manitoba byl vyhlášen sportovcem roku za rok 2007. Jeho výkony mu vynesli nominaci na Calder Trophy pro nejlepšího nováčka NHL, v hlasování skončil nakonec 3. Byl zařazen do All-Star týmu nováčků NHL společně s Patrickem Kanem. 18. července 2008 byl jmenován kapitánem Blackhawks, stal se tak 3. nejmladším kapitánem v historii NHL (po Crosbym a Lecavalierovi).

Sezona 2008–2009

V přípravě na sezonu nasbíral 8 bodů (2+6) v 5 zápasech. V sezoně se stal nejlepším střelcem Blackhawks se 34 góly, i když prvního gólu v sezoně se dočkal až ve 13. utkání. Vedl tým v počtu vítězných branek (7), druhý byl v přesilovkových trefách (12). Byl nejlepším hráčem Blackhawks na vhazování s úspěšností 54,7%. S celkovým počtem 69 bodů se umístil na 3. místě v týmu. V lednu se zúčastnil NHL All-Star Game, kde byl zvolen společně s Kanem a Campbellem do zahajovací sestavy, v utkání pak vstřelil gól. Jako jediný hráč Blackhawks v základní části vstřelil hattrick a to 27. února 2009 proti Pittsburghu, byl to jeho první hattrick v NHL. V prosinci byl vyhlášen 2. hvězdou týdne NHL. Na počátku roku 2009, 4. ledna, proti Calgary odehrál 100. zápas v NHL a 17. února v Tampě získal prvních 100 bodů v NHL. V playoff se dělil se 7 góly o 2. místo v týmu a se 13 body byl 3. nejproduktivnějším hráčem týmu. S úspěšností 59,4% byl nejlepším hráčem na vhazování mezi všemi týmy. Výrazně se tak podílel na tom, že se Blackhawks dostali až do finále konference.

Sezona 2009–2010

Zůstal o bod za loňským maximem především kvůli 6 vynechávaným utkání po otřesu mozku. Přesto si vytvořil osobní maximum v počtu asistencí (43) a v produktivitě týmu byl na 3. místě. Třetí byl v týmu i v +/- bodech s +22. Opět byl velmi úspěšný na vhazování, když jich vyhrál 57,2%, což byl 7. nejlepší výkon v lize. Během sezony nastřílel 8 gólů při nájezdech za nerozhodného stavu po prodloužení. Zazářil pak především v playoff, když v 22 utkáních nasbíral 29 bodů (vyrovnaný klubový rekord), a byl tak 2. nejproduktivnější hráč playoff. Vedl všechny hráče s 22 asistencemi. Nejlepším ze všech byl také s 5 přesilovkovými góly. Úspěšnost na vhazování vylepšil dokonce na 60,2% a byl 3. nejlepší z hráčů v playoff. Bodoval ve 13 utkání playoff v řadě a vytvořil tak nový klubový rekord. V zápase ve Vancouveru 7. května vstřelil hattrick a celkem nasbíral 5 bodů. Jako nejmladší kapitán v historii soutěže získal Stanley Cup a zároveň byl oceněn Conn Smythe Trophy pro nejlepšího hráče playoff. Již v průběhu sezony, 3. prosince 2009, se dohodl na prodloužení smlouvy s Blackhawks o 5 let celkem za 31,5 milionu dolarů (cap hit 6,3 milionu).

Sezona 2010–2011

Byl nejproduktivnějším hráčem Blackhawks a dělil se o 10. místo v NHL s 76 body v 80 utkáních. V počtu bodů a asistencí (44) si vytvořil nová osobní maxima. Osobní maximum s vytvořil i v +/- statistice, ve které nastřádal 25 kladných bodů, což byl 2. nejlepší výkon v týmu, nejlepší výkon mezi útočníky Blackhawks a 8. mezi všemi útočníky NHL. Během sezony vyhrál celkem 937 vhazování, nejvíce z celé NHL. Úspěšnost na vhazování měl 56.7%, což byl 9. nejlepší výkon v lize. S průměrným časem 20:45 na zápas byl nejvytěžovanější útočník Blackhawks a 13. v celé NHL. V lednu byl fanoušky zvolen do zahajovací sestavy NHL All-Star Game, kde nasbíral 3 body (1+2). Za únor byl vyhlášen první hvězdou měsíce NHL, když nasbíral 21 bodů (6+15) ve 13 utkáních a pomohl tak Blackhawks přiblížit se účasti v playoff. Jako 5. nejmladší hráč Blackhawks v historii dosáhl 16. ledna 2011 na metu 100 gólů v NHL. Na začátku sezony, 29. října 2010, proti Edmontonu získal 200. bod v NHL a v jejím závěru, 6. dubna 2011, proti St. Louis odehrál 300. zápas v kariéře. Po sezoně byl nominován na Frank. J. Selke Trophy pro nejlépe bránícího útočníka, ale cenu nezískal. V playoff nasbíral 4 body v 7 utkáních. Gól zaznamenal 118 vteřin před koncem 3. třetiny 7. utkání 1. kola proti Vancouveru, kdy v oslabení srovnal stav utkání na 1:1 a udržel tak naději na vítězství a postup až do prodloužení, kde však Canucks nakonec dali rozhodující branku.

Sezona 2011–2012

Vinou zranění odehrál v této sezoně nejméně zápasů v kariéře, přesto jeho průměr bodu na zápas byl nejvyšší v kariéře a téměř dosáhl bodu na zápas. Nejlepší hokej předváděl kapitán Blackhawks v listopadu, ve kterém nasbíral 18 bodů (9+9) ve 14 utkáních a byl vyhlášen druhou hvězdou NHL měsíce listopadu. To byl také nejproduktivnějším hráčem Blackhawks. V zápase v Minnesotě 14. prosince 2011 si připsal svůj 300. bod v NHL. V lednu byl potřetí v řadě nominován na NHL All-Star Game, které se však nakonec kvůli zranění nezúčastnil. Poslední utkání základní části odehrál 19. února 2012 a o zbytek přišel kvůli otřesu mozku. Celkem tedy v sezoně nasbíral 57 bodů (29+28) v 59 zápasech. Byl 2. nejlepší střelec Blackhawks a 4. nejproduktivnější hráč týmu. Stal se druhým hráčem v historii Blackhawks, který dokázal v každé z prvních 5 sezon NHL nastřílet alespoň 20 branek (1. byl Savard a ve stejné sezoně to dokázal i Kane). Toews zaujal první místo v NHL mezi hráči pravidelně chodícími na vhazovaní v úspěšnosti na vhazování s 59,4% vyhraných buly (vyhrál 675 buly z 1137). A také skončil v celé NHL na 7. místě (2. v týmu) v počtu získaných puků (82). V tabulce +/- nasbíral +17 bodů a byl tak 4. v týmu. Na úvod playoff mu lékaři dovolili hrát a hned v prvním zápase 1. kola proti Phoenixu zaznamenal 2 body (1+1). Ale ani jeho 4 body (2+2) v 6 zápasech Blackhawks nepomohly a Chicago podruhé v řadě vypadlo z playoff hned v 1. kole. S Kanem se dělil o čelo klubové produktivity v playoff a s Bickellem a Frolíkem a pozici nejlepšího střelce Blackhawks v playoff. V +/- statistice byl s +4 body v týmu nejlepší. Po sezoně byl Toews zvolen fanoušky při hlasování na oficiálním webu klubu nejužitečnějším hráčem Blackhawks a zároveň nejlepším útočníkem Blackhawks v sezoně.

Sezona 2012–2013

Výluka mu pomohla plně se zotavit z otřesu mozku z předchozí sezony a Toews poprvé v kariéře překonal průměr bod na zápas, když nasbíral 48 bodů (23+25) v 47 zápasech. Společně s Patrickem Kanem se dělil o post nejlepšího střelce Blackhawks. Byl jediným hráčem NHL, který vstřelil v sezoně zároveň víc jak 20 branek a připsal si více jak 20 kladných bodů do hodnocení +/- (+28 - nejlepší v týmu a 3. v NHL). Jeho +21 na ledě soupeřů je pak nejlepším výsledkem vůbec za poslední tři roky. Spolu s Datsyukem vedl NHL v počtu získaných puků (56) a v úspěšnosti na vhazování byl druhý s 59,9%. Za své výkony získal Frank. J. Selke Trophy pro nejlépe bránícího útočníka NHL, byl mezi 3 nominovanými na Mark Messier Leadership Award a také byl zařazen do 2. All-Star týmu NHL. Zápas v Minnesotě 9. dubna 2013 byl jeho 400. v NHL. V playoff neměl střelecké štěstí, když v prvních 20 zápasech zaznamenal pouze jediný přesný zásah. Produktivitu si schoval na nejdůležitější část playoff, když v posledních 3 zápasech finále proti Bostonu přispěl ke zisku Stanley Cupu 5 body (2+3).

Sezona 2013–2014

Byl 3. nejproduktivnějším hráčem Blackhawks v základní části, když nasbíral 68 bodů (28+40) v 76 zápasech. Během sezony dosáhl na metu 400. bodů v NHL, a to 10. prosince 2013 na ledě Dallasu. Také vstřelil svůj 3. hattrick v kariéře 29. října 2013 proti Ottawě. Druhý v týmu byl ve statistice +/- s +28 a tradičně byl nejlepším hráčem Blackhawks na vhazování s 884 vyhranými vhazováními (5. v NHL) a úspěšností vhazování 57.2%. Byl nominován na cenu pro nejlépe bránícího útočníka a Messier Leadership Award, ale ani jednu cenu nezískal. V playoff byl nejlepším střelcem Blackhawks a mezi všemi hráči se dělil o 3. místo s 9 brankami. Celkem nasbíral 17 bodů v 19 zápasech při cestě Blackhawks do finále konference. Společně s Kanem vedli všechny hráče playoff se 4 vítěznými góly. Po sezoně byl v hlasování fanoušků na oficiálních stránkách klubu vyhlášen nejužitečnějším hráčem Blackhawks. Dne 9. července 2014 podepsal společně s Kanem novou 8letou smlouvu, tedy o maximální délce podle nových pravidel NHL, s ročním cap hitem 10,5 milionu dolarů za sezonu. Tato smlouva začala platit od sezony 2015-16.

Sezona 2014–2015

Podruhé v kariéře se stal nejproduktivnějším hráčem Blackhawks v základní části a potřetí pak nejlepším střelcem. Stačilo mu na to 66 bodů, respektive 28 gólů, které nasbíral 81 zápasech. Nejlepší v týmu byl v +/- statistice, ve které si připsal osobní maximum +30 bodů (5. v celé NHL a nejlepší hráč v Západní konferenci), a rovněž ve vhazováních s 947 vyhranými vhazováními (4. v NHL) a úspěšností 56,5% (6. v NHL). Během sezony dosáhl na významné milníky: nejprve 4. listopadu 2014 vstřelil v Montrealu svůj 200. gól v NHL, 11. listopadu pak nastoupil proti Tampě Bay v 500. zápase v NHL odehrál 11. listopadu 2014 a 23. března 2015 v Carolině pak zaznamenal 500. bod v NHL. V lednu byl zvolen fanoušky do své čtvrté NHL All-Star Game, kde zaznamenal 5 bodů (1+4) a byl jmenován kapitánem. Opět byl nominován na cenu pro nejlépe bránícího útočníka a Messier Leadership Award, kterou nakonec i získal. V playoff nasbíral 21 bodů za 10 branek (osobní maximum v playoff) a 11 asistencí v 23 zápasech a byl tak 4. nejproduktivnějším hráčem playoff NHL. Dovedl tak Blackhawks ke zisku 3. Stanley Cupu od roku 2010. Během letní přestávky pak získal cenu ESPY pro nejlepšího hráče NHL, kterou uděluje televizní stanice ESPN na základě hlasování fanoušků.

Sezona 2015–2016

Ve třetí sezoně v řadě nastřílel 28 branek a k tomu si připsal 30 asistencí v 80 utkáních. Byl tak 3. nejproduktivnějším hráčem Blackhawks i jejich 3. nejlepším střelcem. Byl nejlepší v NHL s 5 vítěznými góly vstřelenými v prodloužení a s 8 vítěznými góly celkem se dělil o 4. místo v NHL. Na druhém místě v týmu byl ve statistice +/- s +16 body a také v trestných minutách, kterých nasbíral nejvíce v kariéře (62). Vedl NHL v úspěšnosti na vhazování s 58,6% (min. 400 vhazování) a celkově byl 8. v počtu vítězných vhazování (921). Zápas 20. prosince 2015 proti San Jose byl jeho 600. v NHL. Byl vybrán do výběru hráčů pro NHL All-Star Game, ale nezúčastnil se z důvodu nemoci. V playoff si připsal 6 asistencí (nejvíce v týmu společně s Kanem) v 7 utkáních, ale na postup přes St. Louis to nestačilo.

Sezona 2016–2017

V této sezoně odehrál 72 zápasů, nasbíral 58 bodů (21+37) a byl tak 3. nejproduktivnějším hráčem týmu. Ve všech 10 sezonách od začátku kariéry dokázal vstřelit alespoň 20 branek a 14. března 2017 se svým 269. gólem dostal na 7. místo mezi nejlepšími střelci Blackhawks, když přeskočil Tonyho Amonteho. Tradičně byl nejlepším hráčem Blackhawks na vhazování (úspěšnost měl 54,9% - jediný hráč Blackhawks na 50% a celkem vyhrál 852 vhazování - 8. v NHL). V lednu byl vybrán na NHL All-Star Game a za únor byl vyhlášen 1. hvězdou měsíce, když v 10 utkáních nasbíral 18 bodů (7+11) včetně pětibodového zápasu (3+2) v Minnesotě 21. února. Zaznamenal i 2 milníky, a to 600. bod v NHL - 18. února proti Edmontonu a 700. zápas v NHL 3. března proti NY Islanders. V playoff si připsal 2 body (1+1) ve 4 utkáních a společně s Kanem byl nejproduktivnějším hráčem týmu při hladkém vyřazení od Nashvillu.

Sezona 2017–2018

I v 11. sezoně dosáhl na hranici 20 gólů, ale zaznamenal jich nejméně v kariéře a rovněž nasbíral nejméně bodů v kariéře (s výjimkou výlukou zkrácené sezony), když si připsal 52 bodů (20+32) v 74 zápasech a Blackhawks po 10 letech nepostoupili do playoff. Posledních 8 zápasů sezony musel vynechat kvůli zranění. Dělil se o 2. příčku v klubové produktivitě s dalšími 2 hráči (Schmaltz a DeBrincat). Poprvé v kariéře se v hodnocení +/- dostal do záporných čísel, když zaznamenal -1 bod. Vyhrál 900 vhazování (6. místo v NHL) a měl úspěšnost 58% (7. místo v NHL).

Sezona 2018–2019

Po předchozím slabém ročníku všem dokázal, že jeho výkonnost je stále vysoká. Vytvořil si totiž osobní maxima ve všech ofenzivních statistikách, když nastřílel 35 gólů, k nim přidal 46 asistencí, což dohromady dalo 81 bodů. Sbíral tedy téměř bod na zápas, protože teprve podruhé v kariéře odehrál všech 82 utkání základní části. V bodech a asistencích byl v týmu na 2. místě a v gólech byl 3. Bohužel ovšem Blackhawks do playoff dotlačit nedokázal. Opět patřil ke špičce na vhazování v NHL, když zvítězil 1059x (3. v NHL) z 1880 vhazování (4. v NHL) a úspěšnost měl 56,3 % (7. mezi hráči s min. 1000 buly). Nejlepší v týmu byl také v počtu odebraných puků (72). V Anaheimu odehrál 23. října 2018 svůj 800. zápas v NHL. Krátce na to oslavil svůj 300. gól v NHL, když se prosadil 3. listopadu v Calgary. V zápase 12. prosince proti Pittsburghu pak získal svůj 700. bod v NHL.

Sezona 2019–2020

Ve zkrácené sezoně odehrál všech 70 utkání a připsal si 60 bodů (18+42). V bodech a asistencích byl 2. v týmu, v gólech pak 4. Poprvé v kariéře nedosáhl na metu 20 gólů v sezoně, což se mu povedlo předtím 12x v řadě. V počtu vhazování (1494) a vyhraných vhazování (856) nestačil pouze na O'Reillyho ze St. Louis. Úspěšnost vhazování pak vylepšil na 57,3% (dělené 3. místo - min. 1000 buly). Rovněž byl nejlepší v týmu v počtu odebraných puků (58). Překvapivě ovádl i tabulku trestných minut, a to sice jen se 48 TM. Proti St. Louis odehrál 2. prosince 2019 svůj 900. zápas v NHL. V lednu byl vyhlášen 3. hvězdou týdne. Ve Winnipegu pak dovršil 9. února 2020 metu 800 bodů v NHL. V playoff se dělil s Kanem o 1. místo v produktivitě Blackhawks s 9 body (5+4) v 9 zápasech a byl nejlepším střelcem Blackhawks v playoff. Body ale sbíral hlavně v předkole s Edmontonem (4+3).

Reprezentační kariéra

V roce 2005 byl kapitánem Canada Team Western na šampionátu 17letých v Lethbridge. Se svým mužstvem získal zlaté medaile (ve finále porazili české mužstvo) a sám byl oceněn trofejí pro nejužitečnějšího hráče turnaje, když v 6 zápasech vstřelil 8 branek a na 4 přihrál. V létě pak získal zlato také na Světovém poháru v Břeclavi. Na přelomu roku se představil na MSJ, kde byl jako nejmladší Kanaďan, jediný nedraftován. Zaznamenal celkem dvě přihrávky (obě proti Norsku) a přispěl k zisku dalšího zlata. O rok později již patřil k vůdcům Kanady při obhajobě titulu. Se 7 body v 6 utkáních byl nejproduktivnějším hráčem týmu. Do paměti se zapsal především 3 proměněnými nájezdy v semifinále proti USA. Byl zařazen do All-Star týmu turnaje. V květnu byl pozván na přípravu reprezentace dospělých před MS a vybojoval si tam účast na šampionátu. Tu proměnil v další zlato a určitě v týmu nebyl do počtu, když zaznamenal 7 bodů v 9 utkáních. Ač mohl ještě hrát na MSJ 2008 a bojovat o 3. juniorský titul, nezúčastnil se neboť plnil své profesionální povinnosti. V dubnu byl ovšem vybrán do týmu pro Mistrovství světa dospělých v Kanadě. V týmu zaujal větší roli než v loňském roce, i když nasbíral méně bodů. Kanada ovšem ve finále nestačila Rusko, se kterým prohrála v prodloužení a tak Toews si poprvé z reprezentační akce přivezl jinou medaili než zlatou. V roce 2010 se sešel v kanadské reprezentaci se spoluhráči Seabrookem a Keithem na olympijských hrách ve Vancouveru a společně vybojovali zlaté medaile. Toews byl s 8 body (1+7) v 7 utkáních nejproduktivnějším hráčem Kanady a 3. na turnaji. Dělil se o 1. místo v +/- statistice s +9 body. Byl vyhlášen nejlepším útočníkem turnaje a zároveň byl zařazen do All-Star týmu. Na dalších olympijských hrách v Sochi v roce 2014 získal opět zlatou medaili se spoluhráči z Blackhawks Keithem a Sharpem. Toews vstřelil svůj jediný gól na turnaji ve finále proti Švédsku. V roce 2016 získal další zlatou medaili s Kanadou, tentokrát na Světovém poháru, kde v 6 utkáních nasbíral 5 bodů (3+2) a byl 4. nejproduktivnějším hráčem turnaje (i Kanady).

Juniorská kariéra

V roce 2003 byl jedničkou draftu kanadské juniorské ligy WHL, když si ho vybrali Tri-City Americans. V sezoně 2002-03 hrál v soutěži dorostenců za Winnipeg Warriors a nasbíral úctyhodných 193 bodů ve 48 zápasech. Dvě následující sezony odehrál v týmu Shattuck-St. Mary\'s, v sezoně 2003-04 nasbíral v 70 utkáních 118 bodů. V ročníku 2004–05 pak nasbíral 110 bodů (48+62) v 64 utkáních a pomohl týmu vyhrát národní mistrovství středních škol. V létě 2005 neočekávaně neposílil Tri-City, ale zamířil do USA na University of North Dakota. Za Fighting Sioux odehrál vydařenou nováčkovskou sezonu, když ve 42 utkáních zaznamenal 39 bodů (22+17) a +20 ve statistice +/-. S týmem North Dakoty si zahrál na závěrečném turnaji NCAA Frozen Four, kde si zajistili účast ziskem Broadmoor Cupu pro vítěze WCHA. Toews byl dvakrát zvolen nováčkem týdne WCHA. Na posledním ligovém turnaji zaznamenal 5 bodů (2+3), získal trofej pro nejužitečnějšího hráče turnaje a zasloužil se tak výraznou měrou o právo na účast na zmiňovaném Frozen Four, kde North Dakota nestačila v semifinále na Boston College. Po draftu se zúčastnil kempu nadějí Blackhawks, kde ve 3 zápasech dal 3 góly.

Sezona 2006–2007

Ve své 2. sezoně na univerzitě patřil o oporám týmu. Do nejlepší formy se dostal po návratu z MSJ, kdy v posledních 21 utkáních nasbíral 33 bodů. V polovině února byl vyhlášen hráčem týdne WCHA. Celkem v této sezoně nasbíral 46 bodů ve 34 zápasech. Dakotě pomohl podruhé v řadě do Frozen Four, ale opět skončila v semifinále s Boston College. Toews byl vybrán do 2. All-Star týmu WCHA a do 1. All-Star týmu západní části NCAA. Po 2 letech na univerzitě se rozhodl přestoupit mezi profesionály a 16. května 2007 podepsal smlouvu s Blackhawks. V červenci se zúčastnil kempu nadějí Blackhawks, kde zářil společně s jedničkou draftu 2007 Patrickem Kanem, když ve 4 zápasech nasbíral 6 bodů (2+4).

Charakteristika

(2006) Toews je velice soutěživý hokejista, jde spoluhráčům příkladem. Výborně napadá a je schopné ve hře dopředu i dozadu. Toews je komplexní hráč, vynikající nasazením, ofenzivním talentem i citem pro hru ve všech ohledech. U mantinelů je důrazný, ale stále roste a potřebuje zesílit. Přestože není nejrychlejší, má slušné zrychlení, dobře bruslí a čte hru. Umí hrát ve středu útoku i na levém křídle. Jeho možná největší předností je pohotová reakce na vývoj situace na ledě. Výborně zakončuje. Toews je také ceněn pro svůj profesionální přístup ke hře a překvapivě zkušené a sebevědomé vystupování na osmnáctiletého hráče.

„Řekl bych, že jsem tvůrce hry, který má dobrý přehled. Snažím se vytvářet šance při každém střídání a dostat puk na branku. Myslím, že umím útočit i bránit. Rád dávám góly, ale jsem týmový hráč, budu hrát to, co mi trenéři určí,“ hodnotil se v listopadovém rozhovoru s McKeen's Hockey. „V létě jsem pracoval na síle a hlavně na bruslení. To bych měl zlepšovat i nadále.“

Zajímavosti

(2006) Jeho jméno se vyslovuje [tejvz]. Jako svého oblíbeného hráče označuje Joe Sakica z Colorada. Na testech před draftem odpověděl na otázku, s kterými třemi lidmi na světě by chtěl jít na večeři: Jarome Iginla, Jessica Simpson a Pamela Anderson. GM Floridy Mike Keenan pohotově zareagoval a zeptal se, kam by poslední jmenovanou vzal na večeři. „Úplně jsem zapomněl, že jsem to vyplňoval, takže jsem nevěděl, o čem mluví.“ Ve svém seznamu by pak ponechal jen Iginlu a doplnil ho o Joe Sakica a Lance Armstronga. Mj. obdivuje Tigera Woodse.

Za svůj rodný jazyk považuje francouzštinu, kterou mluví se svou matkou Andrée. Bruslit začal na ledě za domem, kde jeho otec Bryan každý rok stavěl hřiště pro něho a jeho mladšího bratra Davida.

Jeho oblíbeným TV pořadem jsou Trailer Park Boys, filmem Wedding Crashers (Nesvatbovi), hercem Ben Stiller a hudební skupinou Our Lady Peace. Jeho největším hokejovým zážitkem bylo utkání o zlato na MS juniorů 2006.

V závěrečném hodnocení CSS byl na 3. místě mezi kanadsko-americkými hráči, v nezávislém žebříčku ISS i hodnocení kanadské televize TSN pak obsadil dokonce 2. pozici celkem.

„Bylo to obtížné rozhodnutí, přemýšlel jsem o tom dlouho a zvážil hodně věcí,“ říkal na MSJ 2006 o svém odchodu do univerzitní soutěže v USA. „Bylo to těžké. Viděl jsem několik zápasů a pak už šlo jen o to, jestli chci nebo nechci hrát v Grand Forks v North Dakotě. Měl jsem pocit, že je to pro mě to nejlepší místo, a důležitou hrálo také to, že univerzita je blízko domova.“

„V týdnu mohu jít na led úplně sám a pracovat na drobnostech, které musím zlepšova,“ doplnil v jiném rozhovoru. V univerzitní soutěži se hraje jen o víkendech, zatímco v kanadských juniorkách daleko častěji. „A taky se mi hodně zamlouval životní styl jako sportovce a zároveň studenta.“

„První polovinu sezony jsme ho stavěli na levé křídlo, aby získal více času na přizpůsobení,“ hodnotí Toews trenér North Dakoty Dave Hakstol. „Od Vánoc jsme ho přesunuli do středu útoku a od té doby tam zůstal. Myslím, že je to jeho přirozené místo, je tam nejefektivnější. Je výborný v obraně mezi kruhy, tam odvádí dobrou práci. A v útoku má více prostoru, častěji se dostane k rozehrávce. To jsou jeho přednosti.“

Statistiky

Sezona Tým Soutěž Z G A B TM +/- P O V S S%
2022/2023 Chicago NHL 53 15 16 31 43 -31 9 0 1 87 17,2
2021/2022 Chicago NHL 71 12 25 37 39 -14 4 1 2 125 9,6
2019/2020 Chicago NHL 70 18 42 60 48 -2 1 1 3 172 10,5
2018/2019 Chicago NHL 82 35 46 81 40 2 9 1 5 235 14,9
2017/2018 Chicago NHL 74 20 32 52 47 -1 2 0 2 211 9,5
2016/2017 Chicago NHL 72 21 37 58 35 7 6 0 5 199 10,6
2015/2016 Chicago NHL 80 28 30 58 62 16 6 4 8 179 15,6
2014/2015 Chicago NHL 81 28 38 66 36 30 6 2 7 192 14,6
2013/2014 Chicago NHL 76 28 40 68 34 26 5 3 5 193 14,5
2012/2013 Chicago NHL 47 23 25 48 27 28 2 2 5 143 16,1
2011/2012 Chicago NHL 59 29 28 57 28 17 5 1 4 185 15,7
2010/2011 Chicago NHL 80 32 44 76 26 25 10 1 8 233 13,7
2009/2010 Chicago NHL 76 25 43 68 47 22 9 1 3 202 12,4
2008/2009 Chicago NHL 82 34 35 69 51 12 12 0 7 195 17,4
2007/2008 Chicago NHL 64 24 30 54 44 11 7 0 4 144 16,7
2006/2007 North Dakota WCHA 34 18 28 46 10 7 1 1
2005/2006 North Dakota WCHA 42 22 17 39 22 20 9 0 2
2004/2005 Shattuck USHSW 64 48 62 110 38
2003/2004 Shattuck USHSW 70 118
Chicago celkem 1067 372 511 883 607 148 93 17 69 2695 13,8
NHL celkem 1067 372 511 883 607 148 93 17 69 2695 13,8
Playoff
Sezona Tým Soutěž Z G A B TM +/- P O V S S%
2019/2020 Chicago NHL 9 5 4 9 2 -2 2 0 1 19 26,3
2016/2017 Chicago NHL 4 1 1 2 0 -5 1 0 0 10 10,0
2015/2016 Chicago NHL 7 0 6 6 10 2 0 0 0 18 0,0
2014/2015 Chicago NHL 23 10 11 21 8 7 3 1 0 61 16,4
2013/2014 Chicago NHL 19 9 8 17 8 3 2 1 4 33 27,3
2012/2013 Chicago NHL 23 3 11 14 18 9 1 0 0 70 4,3
2011/2012 Chicago NHL 6 2 2 4 6 4 0 0 1 19 10,5
2010/2011 Chicago NHL 7 1 3 4 2 -4 0 1 0 19 5,3
2009/2010 Chicago NHL 22 7 22 29 4 -1 5 0 3 58 12,1
2008/2009 Chicago NHL 17 7 6 13 26 -1 5 0 2 43 16,3
Chicago celkem 137 45 74 119 84 12 19 3 11 350 12,9
NHL celkem 137 45 74 119 84 12 19 3 11 350 12,9
Reprezentace
Sezona Tým Soutěž Z G A B TM +/- P O V S S%
2016/2017 Kanada WCup 6 3 2 5 0 6 1 0 0 13 23,1
2013/2014 CAN ZOH 6 1 2 3 0 3 0 0 0 11 9,1
2009/2010 Kanada ZOH 7 1 7 8 2 9 0 0 0 10 10,0
2007/2008 Kanada MS 9 2 3 5 8 0 1 0 1 11 18,2
2006/2007 Kanada MS 9 2 5 7 6 0 0 0 0 14 14,3
2006/2007 Kanada MSJ 6 4 3 7 12 1 2 0 0 22 18,2
2005/2006 Kanada MSJ 6 0 2 2 2 2 0 0 0 14 0,0
Reprezentace celkem 49 13 24 37 30 21 4 0 1 95 13,7

Sezona

Články

Odkazy